Like fire & water - 15. DÍL

21. září 2016 v 17:59 | Hádes |  Like fire & water
Title: Like fire & water
By: Sofie
Part: 15.
Pohled autorky:
Ředitelka školy pro ochránce země seděla za stolem a koukala z okna. Venku to vypadalo poklidně, i když ona věděla, že opak je pravdou. Asi před hodinou ji přišel naléhavý dopis od vyšších. Nic to pro ni neznamenalo, protože pro ni byl toto den jako každý jiný. Takových dopisů ji za den mohlo přijít klidně deset. Ale tento vypadal jinak. Většinou, když vyšší poslali nějaké důležité nařízení, nebo nějaký plán, který ji chtěli sdělit, tak i přes jistý spěch, který při jeho psaní museli vynaložit, bylo písmo úhledné a dokonale srovnané. Což se nedalo říci o tomto dopise. Nadpis vypadal jakoby byl napsán ve obrovském stresu a spěchu a téměř se nedal přečíst. Né jedenkrát se ředitelka nad významem nějakého toho slova zastavila a ujistila se, že ho správně pochopila. To, co v něm stálo ji -dá se říct - dost vyvedlo z míry. Věděla, že doby se teď zhoršují a vztahy mezi 'zlem' a 'dobrem' jsou teď na hraně. Věděla, že jednou tento dopis přijde - musel přijít. Věděla, že něčím to začít musí. Ale nebyla připravena na to, že by se to mohlo stát teď. Říkala si, jak dlouho ještě potrvá to, než se tato zpráva roznese do okolí a všichni budou vystaveni chaosu, který jistě přijde. Dávala tomu, tak týden.
''Slečno Bayerová!'' Vlétl do dveří jeden z učitelů. Vypadal jako by právě viděl ducha.
''Slečno Bayerová,'' zopakoval, když popadl dech a opřel se o její stůl rukama. ''Už jste to slyšela? Prý někdo zaútočil na naši stranu,'' řekl a očekával její reakci. Ředitelka s klidným výrazem odvrátila zrak od okna a zadívala se na učitele.
''Uklidněte se, pane Digby, už jsem o tom slyšela,'' řekla a kývla směrem k dopisu, který před ni ležel.
''Avšak jsem očekávala, že se tato neklidná zpráva roznese do okolí až po delší době,'' povzdechla si a složila si ruce před sebe.
''Běžel jsem hned za vámi, nikdo o tom zatím neví,'' řekl Digby.
''Pak vás prosím, aby to tak zůstalo, jak nejdéle to půjde,'' řekla ředitelka.
''Spolehněte se,'' odpověděl Digby a otáčel se k odchodu, když v tom si na něco vzpomněl.
''Jo a měl jsem vám vyřídit, že vyvolená se našla. Je na cestě sem,'' řekl a ředitelka se narovnala v zádech a zpozorněla.
''Skutečně?'' dotázala se.
''Ano, měla by přijít s jedním ze studentů,'' potvrdil ji to.
''Děkuji za informaci, pane Digby, můžete jít,'' propustila jej a učitel kývl a odešel.
Nyní musela ředitelka podat vyšším zprávu o tom, že vyvolená je na cestě k nim. Vzala tedy ze šuplíku papír a začala psát:
''S radostí bych vám předala zprávu, že vyvolená je na cestě do školy ochránců země. A i přes naši nyní špatnou náladu, máme teď důvod pro naději na znovunastolení rovnováhy mezi dobrem a zlem.
S pozdravem ředitelka školy ochránců země, Tara Bayerová.'' Dopis byl jasný stručný a výstižný. Prostě přesně takový jaká byla ředitelka sama. Jeden by řekl, že vzhledem k jejímu ranému věku nebude schopna být na tomto místě, ale předsudky nikdy nemohou člověka odhadnout takového, jaký doopravdy je. Taře Bayerové bylo čerstvě teprve 27 let a už byla na místě ředitelky školy. Na to, že se nikdy moc o řády ani slušné chování nezajímala, tak ušla dá se říct dost velkou cestu od doby, co sama byla na této škole studentkou - a v ředitelně byla jako doma, i když z jiného důvodu než je teď.
Ředitelka se zrovna chystala dopis odeslat, když někdo zaklepal na dveře.
''Vstupte!" zvolala a vešel jeden z nejspolehlivějších a nejlepších studentů, které znala. Byl to Alexandr Aisawa a za ním šla dívka kolem 17. let s rudými vlasy a nejistým výrazem ve tváří.
''Omlouvám se, že rušíme, paní ředitelko,'' začal Alexandr.
''Ale rád bych vám někoho představil,'' pokračoval a postavil před sebe dívku s rudými vlasy.
''Toto je Ignis Summersová, naše vyvolená,'' řekl a dívka rozpačitě přešlápla z jedné nohy na druhou.
''Dobrý den,'' pozdravila Ignis. Ředitelka si ji prohlédla od hlavy k patě a uznale kývla a usmála se.
''Moc ráda tě poznávám, Ignis. Jmenuji se Tara Bayerová a jsem ředitelkou na této škole. Chápu, že toto všechno pro tebe musí být celkem šok, a tudíž ti nechávám dnešek k tomu, aby jsi se seznámila s ostatními a zabydlela se zde. Zítra si můžeme promluvit o tom, proč jsi pro nás všechny tak důležitá a celkově o škole,'' řekla s úsměvem ředitelka a potřásla si s Ignis rukou.
''Vše na škole ti ukáže Alexandr, pokud mu to nevadí,'' otočila se na Alexandra, který zakroutil hlavou.
''Ani v nejmenším,'' odpověděl.
''Tak tedy, můžete jít,'' řekla ředitelka a Ignis a Alexandr se s rozloučením vydali prozkoumávat školu.
Jakmile se za nimi zavřeli dveře, tak ředitelka odeslala dopis a ještě jednou si přečetla ten, co ji dnes ráno došel od vyšších.
''Kdo ví, co všechno bude muset to ubohé děvče kvůli nám prožít...,'' promluvila do prázdna a pak se posadila na židli a se zamýšleným výrazem se opět zadívala z okna na tu poklidnou krajinu kolem a doufala, že to není naposled, co ji vidí.
-------------------------
Pozn.A.:
Po neskonale dlouhé době jsem napsala další díl. Dá se říct jen takové dějové doplnění, protože jsem nějak nevěděla, jak pokračovat. Tak snad se vám toto malé doplnění povídky líbilo.
Jinak, co prázdniny? A co nový školní rok?
Já tento školní rok začala chodit na čtyřleté gymnázium, tak doufám, že se dostanu alespoň do druháku. Osobně bych ráda věnovala víc času psaní, ale nevím, jak mi to bude vycházet, ani jak se mi bude chtít.
Budu ráda za jakékoliv vyjádření toho, že tuto povídku ještě někdo čte.
With love Sofie.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama