Záchrana - 40. DÍL

19. července 2016 v 15:43 | Hádes |  Záchrana
Title: Záchrana
By: Adi
Part: 40.
Z mého klidného spánku mě probere rozražení dveří a následní skoky po mé posteli. Zamračeně se posadím a koukám na ty vetřelce. Nechápu, proč mě poslední dobou pořád někdo budí.
"Vstávej Lily." Zakřičí Louis a pořád skáče po posteli.
"Dneska nám začíná tour." Křičí jeden přes druhého a pořád mi dělají v pokoji nepořádek. Povzdychnu si. Včera jsem se vrátila až někdy k ránu a tím pádem nejsem moc vyspalá.
"To je sice skvělí, ale nerozumím tomu, proč mě budíte tak brzy."
"Zas tak brzy není. Je půl jedné." Promluví na mě Niall a dokonce se pousměje. Co se to tu děje?
"Už? To ale stále nemění nic na tom, proč jste mě vzbudili v půl jedné, když koncert začíná až v sedm." Zdůraznila jsem to AŽ. Kluci se po sobě podívali.
"No protože my už tam musíme být za hodinu, na zkoušku, přece." Kroutil hlavou na de mnou Zayn. Chápavě jsem přikývla.
"Fajn tak já něco rychle uvařim, abyste mi neumřeli."
"Bože Lily, v kolik si šla spát, že ti to nemyslí?"
"O čem to zase mluvíš Harry?" nechápavě jsem se na něj podívala.
"Ty jedeš s námi, proto jsme tě vzbudili už teď, aby si měla čas se připravit." Mluvil pomalu Liam.
"Ale já s vámi nejedu." Zakroutila jsem hlavou. Konečně jsem měla nechápavý výraz nejen já.
"Jak to?" pozvedl obočí Niall. Odkdy se mnou mluví, sakra?
"Musím si ještě něco zařídit, přijedu až před začátkem koncertu. Já vám to neříkala?"
"Ne to si teda neřekla." Mračili se na mě.
"Upss." Nevinně jsem se na ně usmála.

Hned, co se za kluky zavřeli dveře, jsem šla dobalovat. Měla jsem to celkem rychle, což mi překvapilo. Tak jsem se vrhla na úklid vily. A když v 18:15 zazvonil Garry, seděla jsem v obýváku s kufry připravenými v předsíni. Ještě jednou jsem si jí prošla, všude pozhasínala a naposledy prošla dveřmi, které jsem zamkla. Garry mezitím dal do kufru moje zavazadla.
"Garry mohl byste jet přes centrum? Ráda bych se ještě pokochala."
"Samozřejmě slečno." Usmál se na mě a zase se věnoval řízení. Za těch několik měsíců, co jsem tady, jsem ho nedonutila říkat mi jménem a celkově tykat mi.
"Buďte tu prosím, až skončí koncert." Přikývne a já vystoupím.
Hned co vejdu do haly zadním vchodem, si mě všimne Eleanor.
"Lily konečně si dorazila. Jsi v pořádku?" Nechápavě jsem se na ní podívala. Eleanor znejistila.
"Já jen… Louis mi říkal, co se stalo mezi tebou a Niallem."
"Jo jsem v pohodě. Kde jsou ostatní?"
"V maskérně. Lou si je vzala do parády." Zasmála se a tahala mě uličkami. Na to, že koncert začíná za necelých patnáct minut, tu kluci pobíhali skoro polonahý a Louis dokonce ukradl vozítko a zmizel za rohem. Za ním se hned rozběhlo asi pět chlapů od ochranky. Vykuleně jsem to pozorovala, na což si mého pohledu všimla Perrie.
"To je normální. Neboj, asi tři minuty do začátku se potkají před podiem." Mávla rukou. Moc jsem tomu nevěřila, ale opravdu za tři minuty sedm se kluci sešli, udělali rituál, jako má ve zvyku většina skupin či kapel. Každou z nás objali, dokonce i Niall mě objal a pak už byl slyšet jen silný jekot fanynek.
S holkama jsme se přesunuly do VIP sekce. Byl tu dobrý výhled na podium.
"Ahoj Londýne!" zakřičel do mikrofonu Harry a arénou se ozval další jekot. Koncert začal…

Kluci zpívali a plní energie blbli na podiu, polívali se vodou a tancovali. Ano, to jejich "tancování" všichni známe. Bylo skvělé je takhle vidět šťastný. Bylo vidět, že si to užívají, že tohle je baví. Jsem ráda, že se udobřili. Byla by škoda, kdyby skončili (pozn. autora: a taky, že to škoda je).
Užívali jsme si to s holkama. Křičely jsme s fanynkami, zpívaly s klukama a poskakovaly na místě. Prostě jako puberťačky, co vám budu povídat…
Kluci zrovna dospívali Teenage Dirtbag, když se slova ujal Liam.
"Na tuhle písničku máme s klukama vtipnou vzpomínku, ale tím, že bychom se rádi dožili zítřka, vám bude muset stačit, když řeknu, že za ní děkujeme osobám, na kterých nám záleží."
"To jsou idioti." Zavrčela Danielle, ale s úsměvem na rtech. Samozřejmě, že nám bylo jasné, kterou "vzpomínku" myslí.
"I love you, mum." Řekl Louis do mikrofonu. Niall, Liam, Zayn i Harry se začali smát. To i já, Dan a Pezz.
"Já ti dám mámu, ty pitomče. Jen počkej." Zamumlala Eleanor. Tím, že jsem stála vedle ní, jsem to slyšela a začala se smát. Abyste pochopili. Louis občas říká Eleanor mami. Ani nevím proč. Nikdo mi to nedokázal říct. Prý to ví, jenom oni dva.
"Midnight Memories!" zakřičel Niall a hned nato začal Harry zpívat.
1, 2, 3...

Straight off the plane to a new hotel
Just touched down, you could never tell
Big house party with a crowded kitchen
People talk shit but we don't listen

S holkama jsme se chytli kolem ramen, začali skákat na místě a zpívat z plných plic, až se za námi několik dívek otočilo. S pobavením to pozorovali a nakonec se k nám přidali. Miluju koncernovou atmosféru.

Tell me that I'm wrong but I do what I please
Way too many people in the Addison Lee
Now I'm at the age when I know what I need
oh woah

Midnight memories, oh oh oh
Baby you and me
Stumbling in the street
Singing, singing, singing, singing

Midnight memories, oh oh oh
Anywhere we go
Never say no
Just do it, do it, do it, do it

Five foot something with the skinny jeans
Don't look back, baby follow me

I don't know where I'm going but I'm finding my way
Same old shit but a different day

Tell me that I'm wrong but I do what I please
Way too many people in the Addison Lee
Now I'm at the age when I know what I need
oh woah

Midnight memories, oh oh oh
Baby you and me
Stumbling in the street
Singing, singing, singing, singing

Midnight memories, oh oh oh
Anywhere we go
Never say no
Just do it, do it, do it

You and me and all our friends
I don't care how much we spend
Baby this is what the night is for

I know nothing's making sense
For tonight let's just pretend
I don't wanna stop to get me more
Ooooooh...wow!

Midnight memories, oh oh oh
Baby you and me
Stumbling in the street
Singing, singing, singing, singing

Midnight memories, oh oh oh
Anywhere we go
Never say no
Just do it, do it, do it, do it
Když se koncert blížil ke konci, přesněji když začala hrát poslední písnička, rozhodla jsem se odejít. Nenápadně jsem od holek couvala.
"Kam jdeš? Koncert končí." Zeptala se zmateně Eleanor. Dobře… možná to tak nenápadný nebylo.
"Potřebuju čůrat." Plácla jsem první věc, co mě napadla. Čůrat, jako vážně? Bože…
"A to to ty dvě minuty nevydržíš?" pozvedla jedno obočí.
"Eleanor…" začala jsem důležitě. "… držím to už hodinu a půl. Mám pomalu problém chodit normálně, takže ne, ne nevydržím to dvě minuty." Tvářila jsem se vážně, což Eleanor rozesmálo.
"Prosím tě jdi, nebo tu po tobě bude louže." Usmála jsem se na ní a otočila se k odchodu. Avšak místo na záchod jsem zamířila k zadnímu východu. Slyšela jsem doznívající tóny Best song ever a jen co jsem za sebou zabouchla ty velké dveře, oddychla jsem si. Možná bych měla zapřemýšlet nad herectvím…
"Slečno Lily." Zavolal na mě Garry od auta. Usmála jsem se na něj a nastoupila do černé audiny.
"Můžeme?" přikývla jsem a vyjeli jsme z parkoviště. Do zpětného zrcátka jsem se dívala do té doby, co arena byla vidět. Pak jsem se se slzami v očích dívala jen před sebe. Mrzí mě to kluci…
Niall
Když jsme dospívali Best song ever, několikrát se poklonili a mávali, až mě bolela ruka, jsme zamířili z podia. Přesto, že jsem docela unavenej a těším se na sprchu a postel, miluji tuhle práci a v životě bych ji za nic nevyměnil. Je skvělé rozhlížet se po zaplněné hale a vidět ty fanoušky, co se na nás přišli podívat. Vždy mě dojme a dohání mě to k lepšímu výkonu.
Po chvíli, co jsme to rozdýchávali, k nám přiběhly holky. Okamžitě jsem si všiml, že Lily mezi nimi není. Kde je? Než jsem se však stihl zeptat, předběhla mě Danielle.
"To bylo skvělí. Asi jako vždycky." Perrie s Eleanor přikývli a pak El dala Louisovi pohlavek. Ten se hned za to místo chytil.
"Au. Za co?" zeptal se uraženě.
"To máš za tu mámu, blbče." Vyplázla na něj jazyk a Louis se jen zazubil. My to s pobavením pozorovali. Na to, jak dlouho jsou spolu, se pořád chovají jako ti zamilovaní puberťáci. Zamilovaní… Povzdychnu si. Musím mluvit s Lily.
"Kde je Lily?" zeptám se. Kluci se zarazí a začnou se rozhlížet.
"Šla na záchod." Odpověděla mi pohotově El.
"Ale není tam nějak dlouho?" zamračí se Danielle. Cože? Přeběhne mi mráz po zádech. Něco je špatně…
"Půjdu se za ní podívat." Pousměje je Perrie a zmizí nám z dohledu. Všichni tam stojíme v tichosti.
"Není tam. Nemůžu ji najít.'" přiběhla Perrie.
"Jak není a kde je?" zeptal se Liam.
"Jak to mám vědět." Obořila se na něj. Vytáhnu z kapsy telefon a vytočím její číslo. Zvoní to, ale nebere mi to.
Zakroutím hlavou a típnu to.
"Zkusím to. Třeba to nebere jen tobě." Řekl Louis a vytáčel její číslo. Jeho poznámka mě zasáhla, ale věděl jsem, že má pravdu. Můžu si za to sám.
"Taky nic."
"Tak kde ksakru je?!" rozhodil jsem rukama.
"Na letišti." Ozvalo se mi za zády.
"Jak to myslíš Paule?" zeptal se ho Harry.
"Je na letišti. Jede domů."
"Jak to? Měla odletět až za týden." Nechápe Zayn. No… není sám.
"Cože?" vykřikli zmateně holky. Asi jim to Lil neřekla. Paul pokrčil rameny. Sakra, tohle se nemělo stát. Rozběhl jsem se k zadnímu východu.
"Nialle! Kam běžíš?!" zastavil mě Paulův hlas.
"Musím za ní." Křikl jsem.
"Počkej." Hodil mi klíčky od auta. Děkovně jsem se na něj usmál a znova se rozběhl.
K letišti jsem jel rychle a nehleděl jsem na předpisy. Bylo mi to jedno, jediný na čem mi záleží je Ona. Musím jí zastavit.

Lily
"Slečno." Povzdychl si Garry.
"Ne Garry, nehnu se odtud, dokud vás nepřinutím mi tykat." Takhle se tu hádáme skoro už deset minut. Ani nevím proč, možná to zdržuji z důvodu, že se mi odtud nechce nebo prostě jen naivně doufám, že sem Niall přiběhne a donutí mě, tu zůstat. Vzhledem k tomu, co se mezi námi, ale poslední dny stalo, o tom pochybuji. Nejsme přece v pohádce. Tohle je realita. Krutá realita.
"Dobře Lily, vyhrála si, spokojená?" S širokým úsměvem přikývnu.
"Budeš mi chybět Garry." Obejmu ho.
"Ty mě taky Tomanová." Zasmál se mi do vlasů. Uchechtnu se.
Naposledy mu zamávám a mířím k letušce, protože hlásili poslední výzvu k odletu. Podávám jí letenku, když za sebou uslyším velmi povědomí hlas.
"Lily!"
Ha, kdo myslíte, že na Ni zavolal? A jak si užíváte prázdniny? Já dost pracovně...
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Vášnivá čtenářka série Záchrana Vášnivá čtenářka série Záchrana | 19. července 2016 v 16:44 | Reagovat

Ahoj, konečně další díly! :-)

Kdo jiný na Ni mohl volat, že? Tahle povídka se mi zkrátka líbí.

S pozdravem,
vášnivá čtenářka

2 Terka Terka | Web | 19. července 2016 v 22:05 | Reagovat

Hmm já ti nevím kdo na ní volá 😁... Jak jsem četla ten průběh koncertu,tak jsem je úplně viděla jak blbnou 😍😁

3 Rose Rose | 20. července 2016 v 1:59 | Reagovat

Úžasné čtení!!!
Doufam v další díly.
Děkuji!
Rose:-*

4 Sylvee Sylvee | Web | 20. července 2016 v 13:31 | Reagovat

Čím dál lepší, díky moc!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama