Friendship or love - 20. DÍL

25. května 2015 v 19:15 | Achjoj* |  Friendship or love
Title: Friendship or love
By: Tajemná
Part: 20.

''Jdeme na jídlo?'' Zeptala jsem se Lucy. Už asi 3 hodiny v kuse jsem chodili po obchoďáku a hledali jsme jí nejvhodnější oblečení na první rande. ''Ježiš, Tesso ještě nic nemám a ty chceš jít na jídlo?''
''Lucy nezapomínej na to, že ty jsi byla ta co umě v 8 zazvonila a vytáhla mě z postele. Nejsem vyspalá a ani najedená. Tak pokud nechceš já jdu na jídlo ty si tady ještě nakupuj. Pak tě někde najdu,'' řekla jsem otočila jsem se a šla jsem k nejbliží kavárně.
''Nemusíš,'' zavolala za mnou Lucy. Fajn hledat tě nebudu. Zašla jsem do Starbucks(Nevím jak se to skloňuje). Objednala jsem si karamelové latté, muffin. Když mi dali moji objednávku sedla jsem si ke stolu a vytáhla jsem telefon. Vyťukala jsem sms Erikovi: 'Jak si užíváš školu, brouku?'
Telefon jsem položila na stůl a jedla jsem svůj muffin. Už jsem dojídala svůj muffin když mi přišla sms.'Beruško, neprovokuj. Mimochodem chutnal ti muffin?' Jen co jsem sms dočetla zvedla jsem hlavu a koukala jsem se po kavárně. Po chvilce hledaní jsem ho viděla. Seděl o dva stoly dál s klukama a koukal se na mě. 'Co tu děláš?'
Poslala jsem mu sms. Zvedla jsem se a vyšla jsem ven s kavárny. Hledat Lucy bylo zbytečné když jsem se pohádali a tak jsem se vydala na bus. 'Jsme dneska měli krátké vyučování. Kluci chtěli někam zajít. Co si tu dělala ty tak sama? Mimochodem proč si mi utekla:('
'Jdu na bus, pohádala jsem se s Lucy.'
'Nejdeš na bus. Stůj, svezu tě domů.' Po téhle sms jsem se zastavila a otočila jsem stál tam Erik a kluci.
''Ahoj,'' přišel ke mně Erik blíž a dal mi pusu. Usmála jsem se.'' Ahoj.''
''Kde máš Lucy, sestřičko?'' Zeptal se mě podrážděně brácha.
''Nevim, pohádali jsme se.'' Řekla jsem brácha se zatvářil divně,ale hned zase změnil výraz na ten neutrální jako, že se nic neděje. ''Hele tak já jdu kluci,'' řekl Erik chytl mě za ruku a vydal se semnou k autu. Brácha se jako jediný vrátil bylo to divný.
''Ehm, Eriku neříkal brácha, že by měl něco s Lucy?'' Zeptala jsem se ho když jsme seděli v autě a byli jsme na cestě k nám.
''Jo říkal, že má dneska nějaké rande nebo co,'' zasmál se Erik. Zastavil před domem na příjezdové cestě stálo cizí auto. Koukla jsem se na něho pohledem děláš si srandu? ''No já jen, že Lucy má taky dneska rande,''
''Chceš říct, že Lucy a tvůj bratr?'' Zasmál se. Oba jsem vystoupili z auta a šli jsme k domu kde stáli nějací lidé.''Jo je to možný,'' řekla jsem. Při cestě ke dveřím jsem hledala klíče.
''Dobrý den, slečno.'' Pozdravil mě jeden z těch chlapů co stali před domem.
''Dobrý den,'' řekli jsme na stejno s Erikem.
''Vy jste určitě Teresa a tohle bude váš bratr Luke,'' řekl a natáhl ke mě ruku. Přijala jsem ji se slovy '' Ano já jsem Teresa,ale tohle je můj přítel Erik. Bratr je někdy pryč,'' ukázala jsem na Erika.
''Co potřebujete?'' Zeptal se Erik. Chlápek se na nás mile usmál a pak pronesl. '' Jsem tu kvůli vaší matce,Tereso. Nepozvete nás dál?'' Koukla jsem se na Erika. Povzbudivě se na mě usmál. Odemkla jsem a všechny jsem pozvala dovnitř.
''Posadte se. Chcete kávu nebo čaj?'' Zeptala jsem se jich.
''Nic, posaďte se.''

''Chtěli by jsme vám oznámit, že vaše matka a otec měli autonehodu,'' jen co to dořekl jakoby se mi zastavil celý svět. Nemohla jsem se nadechnout. I když jsme se s otecem neustále hádali přece jenom to byl můj táta. Mámu jsem naposledy viděla když odjela na služební cestu ano dnes se měla vrátit a já jí..Počkat ještě nevím jestli přežili nebo ne.
''Jsou živí?'' Koukala jsem na jednoho z chlápků. Pořád jsme měla malou naději, ale když jsem viděla jak sklopil pohled dolu a zakroutil hlavou. Zhroutil se mi celý svět. Koukla jsem na Erika, kterého to taky zaskočilo. Do očí se mi nahrnuli slzy, které mi vzápětí začali vytvářet mokrou cestičku po tvářích.
Koukala jsem před sebe a stále jsem tomu nemohla uvěřit. Jak se tohle mohlo stát? Proč se to zrovna stalo nám? Tyhle otázky mi běhali v hlavě nedokazala jsem na ně najít v hodnou odpověď. ''Je nám to opravdu líto, slečno. Upřímnou soustras. Byli bychom tu rádi,ale musíme se vráti,'' přijela jsem nabízenou ruku. Potřásla jsem si s oběma. Erik pak vstal a ty chlapi vyprovodil.
Seděla jsem dál na tom stejném místě a z očích mi neustále tekli slzy. Nešlo to zastavit. Člověk by řekl, že holka jako já se nerozbrečí kvůli takové věci. Přece jenom neměla jsem moc dobrý vztah s rodiči,ale byli to moji rodiče měla jsem je ráda. Víc než to milovala jsem je. Z přemýšlení mě vytrh Erik, který mi položil ruku na záda a pomalu mi po nich přejížděl nahoru a dolu. Stočila jsem pohled k němu, povzbudivě se na mě usmál. Rozbrečela jsem se snad ještě víc a objala jsem ho. Seděli jsme v obýváku v obějít nikdo nic neříkal.
''Šla bych si lehnout, půjdeš semnou nebo pojedeš domů?'' Zeptala jsem se Erika po chvilce ticha v obýváku.
''Půjdu s tebou. Neměla by jsi napsat bráchovi?'' Odpověděl Erik začal se zvedat. Stoupla jsem si a vydala jsem se do svého pokoje. ''Zavoláš mu prosím,''pošeptala jsem když jsem si lehala do postele. Erik přikývl vzal si telefon a šel na chodbu telefonovat. Ležela jsem v posteli a přemýšlela jsem nad našima po chvilce přemýšlení jsem usnula.
''Tesso, Tereso, hej broučku šššš,'' rychle jsem otevřela oči. Zdála se mi noční můra.Když jsem se koukla vedle sebe byl tam Erik a koukal na mě.
''Zdálo se ti něco špatnýho křičela jsi ze spaní,'' řekl přitáhl si mě do náruče a dal mi pusu do vlasů. Znovu jsem se rozbrečela. ''Proč se to stalo zrovna nám?'' Zeptala jsem se ho. Zakroutil hlavou.
''Nevím,ale vím, že to zachvilku bude zase dobré. Nechceš znovu spát. Je půl 12,''koukla jsem na budík a opravdu bylo půl 12 v noci. Stáhla jsem si tedy rifle a zůstala jsem jenom vtílku a kalhotkách. Erik si nechal tepláky a sundal si triko. Lehl si vedle mě. Položila jsem si hlavu na jeho hruď a snažila jsem se znovu usnout.
''Zavolal si to tomu bráchovi?'' Zeptala jsem se ho ještě.
''Jo, je z toho špatný stejně jako ty. Teď spinkej lásko.'' Zašeptal přitulila jsem se k němu ještě víc a znovu jsem usnula.
-------------------------------------------
Omlouvám se, že nepřibyl už rok nový díl, ale kvůli škole jsem vůbec nestíhala nic. Pokusím se vám příběh zase vrátit pokud bude zájem...Pokud ne poprosím korektorky, aby příběh smazali..
Doufám, že se díl líbil.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 *K* *K* | 25. května 2015 v 21:08 | Reagovat

Urcite pokracuj!! Je to smutny ale skvely!!! :'))

2 Melča Melča | 25. května 2015 v 21:14 | Reagovat

Nemazat! :D :D Sice jsem si musela všechny díly přečíst znovu, abych si oživila paměť, ale je mi to fuk :33 I kdybych čekala deset let, ráda bych si to přečetla zase :))
Je mi jich líto :(
A teď, po té dlouhé době, mi Erik příjde strašně nesympatický... :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama