Never Back Down - 9. DÍL

20. dubna 2013 v 18:09 | NikušŠ. |  Never back down

Title: Never Back Down
By: Mish
Part: 9



Paprsky svítící do mé tváře mě přinutily otočit se na stranu, čímž jsem se probudila ze svého klidného spánku. Na hlavu jsem si dala měkký polštář, abych si ještě na chvíli udržela příjemnou tmu před očima. Mou pohodu v měkké posteli zničila první vzpomínka na včerejší večer.
Ihned jsem si uvědomila kde jsem. Prudce jsem otevřela oči a posadila se na postel, rozhlížejíc se po místnosti, kde jsem se nacházela. Bílé stěny, které se nacházejí kolem mě, zdobí tapeta s černým vzorem, jež je umístěna jen na částech dvou stěn. Velké okna ohraničují závěsy, stejného vzoru jako tapety. Tmavý dřevěný nábytek. Rozhodně vkusně zařízený pokoj.
Jsem vážně u něj? Tahle myšlenky mě donutila k následujicímu činu, kterým bylo zkontrolování mého oblečení, jež byla pánská košile a mé spodní prádlo. Trochu jsem si vydechla, když jsem si vzpoměla, že jsem si ji oblékala sama hned potom, co jsem Harryho vyhodila z pokoje a zamkla dveře. Usmála jsem se nad mým jendáním, protože kdybych byla střízlivá asi bych si to k němu nedovolila.


Rozhodla se využít situace, kdy jsem tu sama a seskočila jsem z obrovské postele. Bosá chodidla se mi zabořila do měkkého šedého koberce a já pomalým krokem přešla k oknu. Mírně jsem odhrnula závěs, čímž jsem do pokoje pustila ještě více slunečního světla. Usmála jsem se, když jsem viděla pláž.
Na pláži se objevila známá postava hrající si se psem. Harry. Házejicí klacky do moře černému psovi, který je s nadšením chytá. Nejspíš labrador.
Harry se směje, když běhá bosý po písku se psem. Vypadají šťastně. Nevěděla jsem, že má psa. Natož, že by se někdy mohl chovat takhle. Tak lidsky. Usmívá se, a nejen drze nebo s ironií. Tohle je upřímné. Psy miluji, takže skutečnost, že by Hary měl psa by možná znamenala, že není tak hrozný. Že dokáže být milý a dokáže mít někoho i rád. Vypadá to, že ho má rád. Ani jsem si neuvědomila, že se při tomto pohledu na Harryho svalného k zemi velkým psem, usmívám.
Když pes, který při pohledu k domu, zahlédl mou postavu stojící ve velkém francouzkém okně, zaštěkal mým směrem, čímž se ke mě upoutal i pohled samotného Harryho.
Rychle jsem se opřela o stěnu vedle okna a doufala, že mě nezahlédl. Pár minut jsme takto stála, když se pokojem rozlehl zvuk klepání, díky čemuž jsem poskočila a otočila se směrem ke dveřím.
"Já vím, že už nespíš." Jak?! Proč?! Vlastně proč asi. Povzdechla jsem si a pomalým, nejistým krokem se vydala ke, stále zamčeným, dveřím.
Natáhla jsem ruku ke klíči a otočila jím, při čemž jsem raději ustoupila od dveří, které se během pár vteřin otevřely. Dnes podruhé se mi naskytl pohled na Harryho, opírajícího se o vysoká futra dveří. Ruce mě skřížené na prsou a s úšklebkem ve tváři si mě prohlédl. Jeho pronikavé zelené oči sjížděly po celém mém těle a zastavily se u mého obličeje, ve kterém si pohrával nejistý výraz.
"Jak ses vyspala?" Na chvíli upřel svůj pohled na rozházenou postel, ale po chvíli se vrátil k mé tváři. Jemně jsem si vydechla. Zřejmě má dobrou náladu.
"Dobře." Usmála jsem se a prohlédla si jeho tělo, které zdobila košile podobná té, kterou mám právě na sobě.
"Fajn." Rychle jsem se pohledem vrátila k jeho ováři, když se začal rychlým krokem přibližovat ke mě.
Příjemný výraz jeho obličej opustil a byl vystřídán přísným, nejspíš naštvaným. Ustoupila jsem krok vzad, ale to mě už Harryho ruce tlačily za ramena k posteli, do které mě potom shodily. Zalapala jsem po dechu, když se Harry objevil v těsné blízkosti nade mnou a zákeřně se usmíval.
"A teď k tomu včerejšku." Prohlížel si mou tvář přísným výrazem. Na sucho jsem polkla a rukou, kterou jsem přiložila k jeho hrudníku, se ho snažila dostat dál ode mě.
"Myslím, že ohledně pravidel jsem se vyjádřil jasně," řekl přísným hlasem, při čemž propaloval mé oči. Nervózně jsem zamrkala a přikývla.
I přes mé ruce, tlačící Harryho dál ode mě, položil své tělo na mé, podpírajíc se pažemi. Cítila jsme tlukot jeho srdce na mých prsou, což mě znervózňovalo. Stále se mi díval do očí s přísným pohledem, jako kdyby teď měl přijít nějaký trest.
"Tak mi vysvětli...," zašeptal si do ucha, když se skláněl k mému krku.
"Chtěla jsem být s kamarády," zvýšila jsem hlas a Harry se ode mě odtáhnul. Nevím, proč jsem to udělala. Proště jsem mu chtěla ukázat, že se ho nebojím, ale já se ho bojím. Se zaťatými zuby, které byly vidět přes jeho pootevřené rty, se na mě vražedně podíval. Přivřela jsem oči, čekajíc to nejhorší.
"Vysvětli mi, proč si nebyla se mnou," procedil skrz zuby, ignorujíc má slova. Nevím co mu mám říct. Mám se mu začít omlouvat? Ne! Takhle neklesnu.
"Já..." Upínala jsem k němu svůj pohled plný strachu a nervozity, když mi skočil do řeči, se kterou jsem stejně byla v koncích.
"Naštěstí vím, jak si to vynahradíme." Opět se sklonil k mému krku a jemně se do něj zakousl. A znovu a znovu. Jemné kousnání se měnilo v bolestivé a hrubé, když došel až k mému ušnímu lalůčku, který sevřel v zubech.
Nebyla jsem schopna žádné reakce. Natož nějakého odporu. Strach, který jsem z jeho osoby měla byl vyšší než má odvaha, nebo drzost, kterou normálně oplývám. Nevím čím mě tak děšil.
"Víš co se mi na tobě líbí?" drze mi zašeptal do ucha, při čemž se zasmál.
"Ne," řekla jsem vyrovnaně a nebojácně. Bohužel to tak jen znělo. Uvnitř sebe jsem byla oproti němu nic. Nepatrné zrnko písku, které by mohl jedním pohybem podrážky rozdrtit. Usmál se nad mou odpovědí a naposledy mě kousnul do krku, než se odtáhl.
Kde je ten kluk, který si před chvílí hrál se svým psem na pláži?
"Jsi jiná," zašeptal při polibku na špičku mého nosu. Zavřela jsem oči, když se jeho horký dech objevil na mé tváři.
"A teď k tomu vynahrazování." Odtáhl se ode mě a postavil se před postel. Otevřela jsem oči, a uviděla, jak se na mě dívá ze své výšky. Opřela jsem se o lokty a tázavě se na něj podívala, čekajíc jaká slova se dostaví z jeho úst.
Plné rty, zdobící jeho tvář, se zvlnily do úsměvu, ze kterého pokračovaly do nebezpečného úsklebku. Neodvážila jsem se ani hádat, na co právě myslí.
Najednou, možná že i naštěstí, se ve dveřích pokoje objevil velký černý pes. Ten labrador z pláže. Pomalým krokem došel k Harrymu a sedl si vedle něj. Harry se usmál.
"Kate, tohle je Max." Usmála jsem se směrem ke zvířeti, které na mě upínalo své velké modré oči. Tázavě jsem se na Harryho podívala a on, jako kdyby věděl na co myslím přikývl. Seskočila jsem z postele do měkkého koberce a udělala krok dopředu, čímž velký pes vycenil své zuby. Zastavila jsem se.
"Maxi." Podíval se Harry na, nejspíš, svého psa, který své zuby stáhl a udělal krok ke mě.
Podívala jsem se na Harryho, který se mírně pousmál a já pohladila Maxe po hlavě.
"Je tvůj?" Usmála jsem se na Harryho.
Tohle bylo snad poprvé co jsem se na něj usmála upřímně. Přikývl, načež se obrátil a odešel ke dveřím v níž mi věnoval ještě krátký pohled.
"Můžeš použít koupelnu," pronesl s téměř kamennou tváří a poplánáním si na stehno dal znamení Maxovi, který zmizel za dveřmi spolu s ním.

Dveře od koupelny jsem projistotu zamkla na dvakrát a popošla k velkému zrcadlu nad umyvadlem.
Můj včerejší make-up vypadá hrozně. Vlastně celá já. Zakroutila jsem nad sebou hlavou a rozepla si košili, kterou jsem poté přehodila přes okraj vany.
Ze stojanu s ručníky jsem si jeden vzala a vstoupila do prostorného sprchového koutu. Překvapilo mě, když jsem tu našla jeden dámský sprchový gel. Pustila jsem na sebe proud horké vody a přemýšlela nad událostmi posledních hodin.
Po důkladném umytí kouře z vlasů a make-upu, jsem vyskočila ze sprchy, obmotávajíc kolem sebe sněhově bílý, měkký ručník.
Vyždímala jsem si dlouhé hnědé vlasy, které jsem si přečesala kartáčem na, ležícím na poličce. Poté jsem použila, nejspíš Harryho, kartáček na zuby a ústní vodu.
Opět jsem si oblékla jeho pohodlnou košili a vyšla z koupelny s úmyslem najít Harryho a dostat se co nejrychleji domů.

Poznámka autorky: Jsem strašně ráda za vaše komentáře:) Díky!
Jinak tohle je už 9tý díl. Nechápu, že to tak rychle utíká:D Nedávno jsem tvořila trailer a lámala si hlavu, jak s tím vším začnu a teď už devátý díl.
Doufám, že se líbil a můžete mi zase napsat své názory :) budu ráda.
Mish

31 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Miky Miky | 20. dubna 2013 v 19:12 | Reagovat

Já tak strašně nechci spěchat a nechci aby se do něj Kate najednou zamilovala, ale když já už to nemůžu vydržet .. :D Já se úplně těším na scénu, kdy se spolu budou poprvé líbat .. :D Pokud teda nějaká bude -_- :D Doufám, že jo .. :D Protože ten Harry .. :3 aww .. ! :D já bych ho úplně snědla i když se chová jako debil i přes to jak je výbušnej .. :D Je to prostě Harry :3

2 Veronica >> iheart-onedirection.blog.cz Veronica >> iheart-onedirection.blog.cz | Web | 21. dubna 2013 v 0:56 | Reagovat

Myslím, že je zbytečné říkat a opakovat slova typu, jak je tvoje psaní úžasné, opravdu nádherně píšeš a tahle povídka si mě dostává stejně jako Chuť Britské Krve...tak nějak mě okouzlila, Harry jako bad guy? To mám tak akorát chuť si ho někde odchytit a...no...končím :D Je to vážně skvělé a nemůžu se dočkat dalšího dílu :3
Až budu mít trochu času, pustím se do té povídky, co si dneska dokončila..protože bude určitě také skvělá :333

3 marta487* marta487* | 29. dubna 2013 v 18:55 | Reagovat

dalsiiiiiiii:OOOOOOOO

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.