Camp Pigeon Corner - 12. díl // KONEC

30. listopadu 2012 v 22:22 | Barunie. |  Camp Pigeon Corner
Title: Camp Pigeon Corner
By: Barunie.
Part: 12. // KONEC

Symbolický čas 22:22. Tímto vše končí...

Vypráví Maddie
Opravdu jsem vydržela s ním nemluvit dost dlouho, ale tohle byla poslední noc, kdy jsme se viděli a pak zase dlouho ne, oba jsme měli své plány na prázdniny, nebo aspoň jsem to předpokládala.
Opět mi obtočil paži kolem pasu a pomohl mi vstát. Něco mě pořád nutilo se cítit s tou oporou bezpečně, jinak jsem mu nevěřila ani nos mezi očima.Belhali jsme se směrem pryč od altánku.
"Co máš s tou nohou?" zeptal se mě.
"Říkala jsem několikrát, že jsem té doktorce nerozuměla ani slovo, co mi o té diagnóze říkala," odsekla jsem.
"No jo," zamručel. Dál jsme se táhli mlčky.
"Chtěl jsi něco konkrétního?" vystřelilo ze mě. Zadíval se na mě a já matně tušila, že jeho oči budou zarudlé od množství alkoholu v krvi. Zastavil.
"No, víš,… co se stalo…"
"Jo, byla to blbost," skočila jsem mu do řeči. "Chápu to až moc dobře, věř mi, vím, co máš na…"
"Ne, to právě nevíš!" zastavil mě. "nebyla to blbost."
Zírala jsem na něj. Fakt to řekl?!
"Cos to řekl?"
"Nebyla to blbost, Maddie, vážně…"
Všechno, co se za ten rok ve mně nahromadilo, vybuchlo jako sopka. Muselo to ven.
"Děláš si ze mě srandu? Před rokem jsem ti dala minimálně tři šance, ale ty ne. Ty si to uvědomíš, až když se spolu vyspíme…"
"Ale, ale…"
"Žádný ale! Jsi fakt kretén!"
"Já myslel, že na tohle čekáš! Proto to všechno!" vzal si na chvíli slovo.
"Víš co? Tak příště nemysli, nejde ti to!"
Odstrčila jsem ho a kulhala se zpátky k altánku. Pěkně pomalu, ale sama. Jenže Josh se nevzdával.
"Maddie, nemůžeš to takhle ukončit…." Vzal mě za ruku.
"Tak jak ti to jinak říct. Rýsuje se mi něco nového, nemyslela jsem, že si budeš myslet, že z toho bude něco víc," vychutnávala jsem si jeho nevěřícný výraz. "Ale můžeme zůstat kamarády!"
Objala jsem ho stejně, jako on objal mě minulé léto, kdy mi řekl přesně to, co jsem mu pověděla teď já. Přimkl se ke mně, jako já se kdysi přimkla k němu.
"A teď mi pomoz zpátky, Emily bude chtít jet, je skoro dvanáct."

Vypráví Bee, autorka. :D
Madison netrpělivě čekala před dveřmi domu v jiné části Londýna, než kde žila. Byla tu už tolikrát předtím, že ani nevnímala okolní prostředí. Soustředila se výhradně na mobil, kam ťukala jakousi zprávu. Poté mobil zasunula do kapsy. Protáhla si nohu a mírně sykla. Kolemjdoucím pravděpodobně došlo, že nedávno měla nějaké zranění, nyní však tomu nic nenasvědčovalo.
O pár minut později sešel dolů hnědovlasý kluk a usmíval se, jen co ji uviděl za sklem dveří. Zato dívka se nadšeně netvářila ani trochu.
"Řekla jsem ti, že je to naposledy…"
"Já vím, já vím," zasmál se chlapec.
"Joshi, já to myslím vážně!" dívčina přesvědčenost už nezněla tak přesvědčivě.
"Nechceš nahoru? Pořád tam je ta knihovna," mrkl na ni hoch a otevřel dveře. Přidržel je, dokud Madison nevešla dovnitř jako gentleman.
Ta už věděla, že se pravděpodobně znovu spálí, jestli vejde znovu do chlapcova bytu. A přesto vešla…
A Emily o tomhle rozhodně nevěděla.

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji předně LEXI, která mě v jednom kuse popoháněla, ať CPC konečně přepíšu, ať jí hlavě napíšu scénu na mole. :D Každý den si se mnou vydržela psát do půlnoci, snášela mé splíny, stala se další ze sestřiček, vnutila mi to boží I Am Who I Am (Je to u Harolda, vážení, takže si to koukejte přečíst!) a radila mi, vyslechla mě.
#ProudDirectioner, známe, viď, ty má punková princezno? ;D

Další z milovaných je IVUSH, která mi ke každému dílu napsala nejroztomilejší komentáře. Děkuji ti taky za úžasnou podporu a prostě chválu, kterou jsi pěla do skupiny na fejsbůku. Jsi má víla, jako Niall měl Helen, já mám svou Ivush. :3

BARUZZ je prostě tichý čtenář, o kterém UŽ vím. Nedočkám se od ní žádného komentáře přes díly povídky, zato mi napíše pěkně dlouhý na konci. Devilová, ty sama nejlíp víš, jak to mezi námi je, že tě miluji. Víš to, více slov netřeba. Ty moje tele. :')

Překvapily mě komentáře od BARČI:P. Bože, děkuji za tvou věrnost této slátanině, jsem ráda, že se ti líbila!
RONNIE, tys to taky dočetla.:')) děkuju, mám tě fakt ráda. :*

Slečna EHRLICHOVÁ ZUZANKA, u které neznám přezdívku, ale postla jeden díl na skupinu na fejsbůku a připojila krásný komentář, díky patří i tobě!

LUSS, musím ti poděkovat za krásný obrázek, který jsi vytvořila a který nalákal čtenářky. Tvoje grafika je vážně úžasná!
A děkuji i tichým čtenářům, kteří dávali hvězdičky. Stále je skvělé vidět, že to aspoň někdo čte.

A v poslední řadě velké díky patří i představiteli Joshe. Stejně jsi kretén, MILÝ T., a já stejně nemůžu zapomenout. :)

V brzké době můžete očekávat další povídku, překvapení je, o KOM bude. Nyní se však musím věnovat The Way You've Changed, která se nachází u Nialla, abych potěšila lačnou dušičku mojí milé Nicoole a samozřejmě Destinyho. Děkuji, že jste CPC chválili, fakt si toho vážím.
 

34 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Barča:P Barča:P | 30. listopadu 2012 v 22:40 | Reagovat

Jéééééé.. Já mám poděkování pod jednou z nejlepších povídek. :) Asi se rozteču štěstím.. :D Je to skvělá povídka! Líbí se mi, jak jsi to vlastně nechala otevřené.. Vlastně to neskončilo ani špatně a ani ne úplně slaďácky jak většinou končí mé povídky.. :D Myslím si, že máš opravdu velký talent a jak už jsem zmínila u předešlého dílu, moc se těším na tvé další dílo!! :))

2 Ivush Ivush | 30. listopadu 2012 v 22:45 | Reagovat

Pfů. Nádech, výdech, nádech... Awwww. To je dokonalé. Já... já nemám slov. :') Naprosto krásný a originální konec a povídky celkově. :) Furt v tom je ten tvůj sarkazmus a přitom děj, myšlenka, vtip, vážnost, zamilovanost, ale i taková ta 'přátelská' pohoda, nebo jak to říct. :D :)
Bee, ty jsi naprosto nadaná spisovatelka. Tvé popisování, vyprávění, zapletenost v ději a celkově tvé díla jsou jedinečné. :) Tahle povídka je úchvatná a krásná. :) Pokud chceš opravdu něco vytknout, tak jediné, co mě napadá, je, žes to mohla trochu prodloužit. :) Chápu, že je to asi podle skutečné události, ale povídky jsou od toho, abychom si tam přidali i to, co chceme, co se nám tam bude líbit, ne? :) Ale tohle je krásné. :) Bylo mi jasné, že mě nezklameš, a to čekání se vyplatilo! :D :)
Těším se na novou povídku! The way you've changed si přečtu, vidím to tak na pondělí. :)))
A to s tím poděkováním, awwwww. :') ♥ Slova nestačí. :)))

Jsi spisovatelka s velkým S! :)) :3

BTW, ten komentář píšu tak opozděně, jelikož jsem si to četla několikrát po době, takže mi to zabralo trošičku času. :D :) :3

3 Ronnie Ronnie | 30. listopadu 2012 v 22:50 | Reagovat

ježiš :333 já jsem v poděkování :DDD taky tě mám ráda.. vážně by mě nenapadlo, že to tak zakončíš :)) miluju tvůj styl psaní :)) vážně jo ;))

4 Ája Ája | 30. listopadu 2012 v 22:54 | Reagovat

Konec? Už?
Úžasná povídka. Ale začala jsem to chápat až při 10 díle :DD

5 Lexi Lexi | Web | 30. listopadu 2012 v 23:45 | Reagovat

Píšeš, ať své pocity vyjádřím do komentáře. Ale já nevím, co psát! Nedokážu pouhými slovy popsat, jak moc jsem si Madiin příběh zamilovala! Možná proto, že se v ní vidím, ale to ty už víš, viď?
Zkusím to jinak...Dokázalas nemožné - rozesmálas mě, když moje nálada stála na bodu mrazu, rozpálilas mě skoro o půlnoci, kdy se mi klížila víčka únavou. Za to ti tleskám, to se nepovedlo ani trollovi z animací :3
Uhm, teď trochu vážně, když jsem tuhle povídku začala číst, nadšení a úžas mi proudilo celým tělem. Nicméně to, jak se cítím teď, je ještě mnohonásobně silnější. Jsem hrdá na to, že znám autorky tohohle perfektního díla. Jsem nehorázně pyšná, že znám někoho tak talentovaného. And I'm not even joking. Tohle je vážně jedna z nejlepších povídek, které jsi kdy napsala a já ti tleskám a smekám pomyslný klobouk. http://images.wikia.com/harrypotter/images/c/c4/HarryPotter-Snape-Clapping.gif (ty víš, proč ti tleská zrovna Snape.)
K tomu naprosto dokonalému a ňufáckému věnování - slovy nevyjádřím, jak jsem se cítila při jeho čtení. Jen další důkaz tvé dokonalosti. Miluju tě, Prchalová :3

P.S.: Rambál by na tebe byl hrdý :)

6 Majka Majka | 1. prosince 2012 v 0:28 | Reagovat

Dokonalý. :D Tahle povídka je moje oblíbená :D Škoda, že už je konec :( Moc se ti to povedlo.

7 Zajda Zajda | 1. prosince 2012 v 11:05 | Reagovat

Tak, jak jsi si asi všimla, já jsem patřila k těm 'tichým' čtenářům, kteří dávali hvězdičky, ale těšili se stejně, jako ti, co psali komentáře. Komentáře jsem nepsala proto, protože jsem povídku začala číst nedávno a jela jsem nenažraně dál, abych za sebou měl další a další díly.

Píšeš neskutečně dobře a já ti to neskutečně moc závidím. To, co se mi na povídce nejvíce líbilo, asi bylo nejspíš to, že si v tom byla ty. Takové povídky jsou nejlepší. :) Povídky, do kterých dá autorka kousek sebe. :)Konec povídky, byl taky úžasný, no prostě. BOŽÍ POVÍDKA!:) Tleskám ti a sundávám přitom pomyslný klobouk. :D:)

Řekla bych, že jednou od tebe budeme číst knihu, která bude známá po celém světě a budu tě obdivovat stejně, jako Collinsovou, Rowlingovou, Tolkiena a další. :)

PS: V nejbližší době si přečtu povídku The way you've changed, protože bude určitě stejně skvělá, jako tahle. :)

8 Nicole* Nicole* | 1. prosince 2012 v 13:09 | Reagovat

Awww! To je dokonalé, vážně... Chtěla jsem si to přečíst co nejpozději, protože jsem se hrozně bála konce. :DD Ale dopadlo to suprově. Jinak musím říct, (řiká ti to asi každý.. i já musim!:D) píšeš nádherně, máš strašně zajimavý styl psaní. (:
Takhle povídka mi bude chybět :3 :(

9 Zoey Zoey | 1. prosince 2012 v 19:47 | Reagovat

Já mám také poděkování? [Jsem Zuzana Ehrlichová.] Aaaaw.. ^^
Děkuji.
Za to, že jsi napsala tak báječnou povídku, kterou prostě nešlo nepřečíst.
Mám pocit, že jsem během celého příběhu nenapsala žádný komentář.(Omlouvám se, ale nešlo mi to, doufám že tenhle ti to vynahradí za všech 12 dílů.)
Už ten prolog, mě nakopl k tomu, abych si to přečetla. Každým dílem jsi mi vykouzlila úsměv na tváři. Každé slovo, které jsi napsala jsem hltala, jako žíznivý vodu. Každý pocit, každou chvíli, kterou jsi tak dokonale popsala, jsem prožívala společně s nimi. Dala jsi možnost mé bujné fantazii a stáhla jsi mě do děje tak rychle, že jsem to ani nevnímala.
Každá povídka končí... Nemám ráda konce povídek a nemám ráda ani pokračovaní. Ale jsem ráda, že jsi to ukončila tak, abych si mohla domyslet co se stalo mezitím a co potom.
Takže i já DĚKUJI Tobě! :33

10 kacalan kacalan | Web | 31. ledna 2013 v 15:28 | Reagovat

Proč se vždycky dostávám k úžasným povídkám jako poslední? o.O
Ale vážně, ani jsem si nedokázala představit, jak procítěný, ale zároveň ironický tenhle příběh bude.
Bohužel nemůžu říct, že by to dopadlo suprově, protože jsem si přece jen všimla pár nenápadných detailů, které jsi "Ohlédnutím zpět" jen potvrdila. Nebyla dobrá volba chtít po "Joshovi" něco víc, ael třeba mu to ještě dojde :)
Přiznám se, začala jsem před necelou hodinou číst tuhle povídku jenom proto, že je od legendární Bee. Ale, každý má své chyby a problémy. Ale taky klady, nemám pravdu? A ty máš talent. Nevím, možná to bylo proto, že ti ta slova šla od srdce, nebo jsi vážně tak úžasná, ale já nemohla odtrhnout oči a jen marně proklínala pomalé připojení k internetu.
Musím ti poděkovat, protože to bylo úžasné spestření dne a já se ti můžu jen tišše uklonit či smeknout pomyslný klobouk. Možná se v tobě vážně ten spisovatel skrývá, jen je těžké ho osvobodit :)

11 Nicoole. Nicoole. | 4. února 2013 v 22:59 | Reagovat

Jelikož a protože už můj názor na tuhle úžasnou povídku znáš, tak tenhle komentář píšu jenom z povinnosti k tobě a tvé umíněnosti. :D
Je to úžasná povídka a 'Pohledem zpět' jsi nás všechny utvrdila v tom, že jsi už prostě jiná liga než my, obyčejní smrtelníci. :D
Těším se na ten nádherný den, kdy si budu vykračovat po náměstí [bohužel ne u nás, protože náměstí nemáme -_-] s tvojí knížkou v ruce, budu běhat za cizíma lidma a řvát na ně: Vidíte to? Tohle dokonalé dílo napsal milouš, který říká, že i já jsem jeho miloušem!
Možná se na mě budou chvíli dívat na blázna, ale až tu knihu přečtou, tak za mnou budou chodit žebračit, abych je s tebou seznámila. :]

12 Dexter Season 7 DVD Dexter Season 7 DVD | E-mail | Web | 28. května 2013 v 5:57 | Reagovat

Dala jsi možnost mé bujné fantazii a stáhla jsi mě do děje tak rychle, že jsem to ani nevnímala.
Každá povídka končí... Nemám ráda konce povídek a nemám ráda ani pokračovaní. Ale jsem ráda, že jsi to ukončila tak, abych si mohla domyslet co se stalo mezitím a co potom.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama