It's Hard to Tell - 23. díl - KONEC

26. srpna 2012 v 20:05 | Barunie. |  It's Hard to Tell
Title: It's Hard to Tell
By: Barunie.
Part: 23. - KONEC


"Jsi laciná děvka…" přečetla jsem si další tweet od fanynky.
"Nic nového," zamumlala jsem a ještě více se zachumlala do deky. Další tweety o tom, jak si ho nezasloužím jsem jen v rychlosti přelétla pohledem, na pár jich odpověděla a pak twitter s nechutí zavřela. Rychle jsem přepnula na další písničku Eda Sheerana v iPodu a na chvilku přivřela oči.
Ucítila jsem vibrace vedle sebe a podívala se na displey telefonu.
"Nikdy jsem netušil, že máte tak hezkej barák!" rozesmála jsem se a vystřelila ke skříni. Rychle jsem na sebe hodila nějaké oblečení, nazula conversky a vyběhla do předsíně.
"Kam zase jdeš?" zahulákala máma.
"Za Harrym," uculila jsem se. Naši ho už dávno znali, a dokonce jsme jim oznámili náš vztah i překážky slávy. Všechno naštěstí pochopili.
"Tak si nezapomeň šprcku!" ozval se brácha z obýváku.
"Blakeu!" okřikla ho máma, ale táta ho jen poplácal po rameni.
"Správně, Robin, máš u sebe ochranu?"
"Tati!" rozesmála jsem se. "Samozřejmě."
Zabouchla jsem dveře, opustila smějící se rodinu a seběhla dolů. Před barákem stál jeden z nejlepších lidí, které jsem kdy potkala.
Propletl si se mnou ruku a společně jsme se vydali skrz Londýnem.
Ačkoli mě (alespoň z mého pohledu) Zayn nikdy nepřijal, ostatní ze skupiny byli přívětiví. Někdy mi ještě přišel nenávistný tweet, ale jinak se fanynky uklidnily a doufám, že mě respektovaly.
Náš vztah trval pět let. Po čase jsem zjistila, že neustálé čekání mě vysiluje. Nevěděla jsem, jestli si někde na turné neužívá s jinými. A nikdy jsem na něj nezapomněla. Stále jsem k němu něco cítila, přestože jsme si každý našli jiného partnera. Párkrát jsme se dali znovu dohromady, ale nebylo to jako předtím a bránily mi další věci. Nechtěl se usadit, bavil ho jeho život a já to respektovala a chápala, a přesto jsem s ním nedokázala zůstat.
Možná to miliony fanynek nechápaly, ale nebylo to lehké. A stejně řeknu jedinou věc. Harryho Stylese jsem vždy milovala. Vezměte to, jak chcete.
Poděkování:
Ze všeho nejdřív bych chtěla poděkovat mé milované Andy Ryan, ta totiž byla s tímto příběhem od začátku. Nevím, zda-li to dočetla, ale přesto děkuju za neustálou podporu. Miluji tě.

Dále nesmím zapomenou na Zee. Naše milovaná šéfka TK, která mě stále hnala, ať konečně napíšu další kapitolu. Tak tady máš poslední. Mám tě ráda a těším se, až tě poznám osobně.

Vážně jsem to nepochopila, ale dostalo se mi takové pocty, že mohu poděkovat i Maky s Baruzz. Jsem strašně ráda, že jste si tu mou povídku četly (a já vím, že ji Maky nedočetla :D). Jste skvělé.

Výjimečné Nicoole děkuju za to, že posledních pár týdnů mě štvala tak dlouho, že jsem psala dále. Možná bych se na tuhle povídku vykašlala. Děkuji.

Nechci na nikoho zapomenout, ale dále zvýrazním pár dalších jmen - Lexi s Cookies, které jsem osobně poznala a jsou to úžasné holky, Dadushku Dulce, která mě neuvěřitelně podporovala a na jejíž komentář jsem vždy čekala a… no, já už nevím. Všechny jste skvělé. Bez vás bych to nezvládla, nejvíc mě těší, že se vám to, co napíšu, líbí. Každý komentář mi zastaví srdce a tvářím se jako -> :3
Nezlobte se, že jsem vás nenapsala do poděkování, myslím na vás. To, že jsem si získala čtenáře, je nejkrásnější pocit. Vy děláte autora (tedy mě, hehehe :D) šťastným. Za to vám patří obrovské dík a posílám pusu. :*:D
Vaše Barunie.
 

44 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nicoole. Nicoole. | 26. srpna 2012 v 20:13 | Reagovat

Já tam jsem! Já tam jsem! *snažím se tančit vítězný tanec* :'D Bee, nemáš vůbec za co. Víš, že mě tenhle konec štve, ale taky víš, že tě považuji za paní spisovatelku. Hrozně se mi to líbilo. Byla/Je to moje nejoblíbenější povídka. Děkuju za to, že jsi to vůbec zveřejnila a mohla jsem si to přečíst:)

2 Lexi Lexi | Web | 26. srpna 2012 v 22:22 | Reagovat

woohoo ^^ připadám si tak... výjmečně, když tam vidím své jméno :3 mimochodem nemáš zač, to já děkuji tobě, žes něco tak neskutečně úžasného napsala. DĚKUJI. btw těším se na tebe (opovaž se nedostavit na sraz) :D

3 Baruzz Baruzz | Web | 27. srpna 2012 v 10:46 | Reagovat

Měla bych začít od začátku, myslím, že jsem nikdy nenapsala pořádný komentář, jen pár řádků o tom, jak tuhle povídku miluju, což je vlastně úplná pravda. Byla první, co jsem t četla a jediná, kterou jsem měla uloženou v oblíbených položkách, ale to ty vlastně ani vědět nepotřebuješ.
Vždycky si hrozně ráda přečtu sedmou kapitolu, protože je naprosto úžasná. čím častěji ji čtu, čím dál víc mám ráda bratra Robin a styl Denie.
Jsem neskutečně pyšná na to, že jsem se objevila v tom děkovném odstavci.
Vždycky budu tvoje povídky ráda číst.

Malá omluva, tohle jsem napsala ve tři ráno, jen se to neodeslalo, takže se za trochu toho sentimentu omlouvám :))

4 Zuzíík Zuzíík | E-mail | 24. září 2012 v 20:03 | Reagovat

Nádheraaa:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama