It's Hard to Tell - 20. díl

19. června 2012 v 16:39 | Barunie. |  It's Hard to Tell
Title: It's Hard to Tell
By: Barunie
Part: 20.

Poznámka autorky: Já vím, je to zase jedna z kratších kapitol, ale já zrovna trpím cestovní horečkou. :D Zítra jedu do Německa a asi tak... no... 28. se vracím, ale potom zase jedu na brigošku na tábor... ale uvidíme, pokusím se další splácat co nejdříve. ;)


"Blakeu!" zavřískla jsem a vrhla se mu kolem krku. Byl skutečný, vážně přijel. Ve chvíli, kdy jsem se vyšvihla na jeho hruď a nohy mu obmotala kolem pasu, všimla jsem si dalších dvou postav, které přišly s ním. Rodiče.

"Nemohli jste mi zavolat?" zamumlala jsem vyčítavě.

"Bylo to překvapení," odpověděl mi Blake příjemným chraplákem. Jako měl Harry… ty blbečko, nemysli na něj.

"Já se bála," poznamenala jsem a on mi se smíchem rozcuchal vlasy.

"Změnila ses, sestřičko!" zabručel a násilím mě ze sebe setřásl. Pak si mě přitáhl za ramena a naklonil se ke mně. Chvíli se mi díval do očí a já uviděla toho drzého kluka, jehož rysy se ztratily v pár letech cestování, ale pořád měl ten zápal v očích. Rty se mu zvlnily v puberťáckém úšklebku a zase mě odstrčil. Otočil se a postrčil kufr do bytu. Táta přitáhl další a společně je přestěhovali do pokoje pro hosty.

Byly asi dvě hodiny ráno. Pravděpodobně čas utekl rychleji, než jsem myslela.

"Jdi se vyspat, Robin," hlas matky zněl konejšivě a mile. Nechala jsem se odvést do ložnice, zatímco jsem si třela unavené oči. Ačkoli jsem byla unavená, zaspat jsem nedokázala ještě další hodinu. Blake tu je.


"Vstávej, Robiňátko!" uslyšela jsem hýkavý smích.

"Táhni, Blakeu!" mrskla jsem po něm prvním polštářem, který mi přišel pod ruku. Snadno se mu vyhnul a já rozespale otevřela oči.

"Zdá se mi to, nebo Robiňátko má ctitele?" rozesmál se a já nechápala. Blake tu nebyl čtyři roky. Nemůže nic vědět. Navíc… sakra, ještě jsem žádné články neviděla!

"Nemá," zavrčela jsem. "Proč se ptáš?"

"No, byl tu messenger a předal mi tohleto," podstrčil mi jakousi krabici. "Prý je to pro hezkou tmavovlasou Američanku, která se jmenuje Robin Johnsonová."

Se zájmem jsem krabici rozbalila. Hezká Američanka, zajímavé.

"Víc neřekl?" zeptala jsem se, zatímco jsem zápasila s víkem.

"Myslíš, že mi měl vpálit hudlana, nebo co?" pozvedl obočí a s krabicí mi pomohl. Díky němu jsem odhalila známý vzor jedné košile. Jeho košile.

"Kdo ti to posílá?" Blake svraštil obočí. "Klučicí svršek a ještě… bericht?"

"Nerozumím ti," zpražila jsem ho pohledem a vytáhla jsem látku z krabice, kterou jsem shodila z postele na podlahu.

"Vzkaz, je to holandsky," zazubil se bratr a z krabice vytáhl kus papíru.

Urychleně jsem mu ho vytrhla z rukou a jedním dechem přečetla.

Smoothie zmizelo. Šťastné narozeniny.

Nevěřícně jsem se podívala na kalendář. Vzpomněl si. První gratulant.

"Koukám, že mě už někdo předběhl!" zakřenil se ten naproti mně. "Rodiče čekají, Robin."

Jakmile opustil pokoj, zkontrolovala jsem celou krabici i vzkaz. Žádný podpis. Nikde.


Seděla jsem v čele stolu a dívala se na hodiny. Jak dlouho to bude ještě trvat?

Okolo mě se bavili ti, kteří na tuhle skromnou oslavu přišli. Vlastně byl to jakýsi rodinný kruh. Jen moji rodiče, Blake a Denisina rodina.

Dárky se vztahovaly v podstatě jen k malování, věděli, čím mě potěšit, takže jsem si do pokoje stěhovala několik nových pláten, sadu tužek, nové akrylové a olejové barvy… ale hodně mě potěšil balík od Blakea. Věnoval mi jedny nádherné šaty, které pocházely z Paříže, jak poznamenal. A pak svazeček fotek.

"Co to je?" podívala jsem se na něj.

"Sebral jsem našim všechny naše společné fotky a… přidal k nim ty nové, co jsem pořídil v posledním roce," usmál se.

Odebrala jsem se s menší pomocí do svého pokoje. Otevřela zapnutý notebook a zavolala Bree s Evelyn na Skypu. Místo klasického pozdravu "Aloha" na mě čekaly naštvané obličeje a smutné pohledy očí.

"Eh… co se děje?" svraštila jsem obočí. "A kde je Kristin?"
"No…" začala Evelyn, ale díky její povaze se nemohla vyžvejknout. Štěstí, že Bree byla průbojnější.

"S Oprah. Ta kráva za ní hned letěla."

Spadla mi brada a nevěděla jsem, co na to říct.
 

23 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mikkī Mikkī | Web | 19. června 2012 v 16:41 | Reagovat

Zdravím! Na mém blogu je velká (před)prázdninová objednávka veškeré grafiky!:) Pokuď bys měla zájem, jdi na http://kawaiimikki.blog.cz/1206/velka-pred-prazdninova-objednavka-grafiky

2 Biuška Biuška | Web | 19. června 2012 v 16:46 | Reagovat

Nenašla som reklamy. Ahoj na mojom blogu je súťaž o najkrajšie zvieratko. Ak máš zvieratko tak neváhaj a prihlás sa už dnes! Viac info na mojom blogu.

mishka-a-biuska.blog.cz

3 TESS " <3 TESS " <3 | Web | 19. června 2012 v 16:48 | Reagovat

Krásný blog!.))

4 Barunie. Barunie. | Web | 19. června 2012 v 17:08 | Reagovat

[1]:

[2]:

[3]: Všechny tři komenty souvisí s povídkou. Díky moc. xx

5 TERda TERda | Web | 19. června 2012 v 17:08 | Reagovat

konečně jsem jednou odhadla tvůj záměr :D bráška je úžasnej :) tak já jdu zase čekat,no... :D

6 Kate Kate | Web | 19. června 2012 v 17:31 | Reagovat
7 KIKI KIKI | 19. června 2012 v 18:26 | Reagovat

Ahoj na jednom webu jsem našla noviky k BREAKING DAWN ČÁST 2 :
http://hannah-montana-twilight.cz/?mn_post=7033

http://hannah-montana-twilight.cz/?mn_post=7032

8 Nikol x Nikol x | Web | 19. června 2012 v 18:43 | Reagovat

DOPÍČI PŘESTANTE JI TU PSÁT REKLAMY A ČTĚTE, NEVZDĚLANCI.

9 Christe Christe | 19. června 2012 v 18:44 | Reagovat

Potěší vás, když vám dám na ty blogy tisíc spamů s reklamama na blogy, 'Můj blog' 'její' 'jeho' .. Nečteš tuhle povídku, NAZDAR!

10 *Elis* *Elis* | 19. června 2012 v 19:08 | Reagovat

pěkný honem další :D

11 Lexi Lexi | Web | 19. června 2012 v 19:47 | Reagovat

[1]: [2]: [3]: [6]: [7]: --> jděte doháje, spammerky! nám jsou nějaký pitomý soutěže, objednávky a informace o stmívání úplně volný, tak si ušetřete práci s nasíráním autorky a čtenářů...SBOHEM!...

jinak Baruniee - skvělý! Ta postava jejího brášky se mi tam neskutečně líbí, fakt :) rychle piš další (popřípadě delší) díly :D muhahaha nemůžu se dočkat pokračování! btw užij si Německo :)

12 Andy Ryan Andy Ryan | 19. června 2012 v 21:06 | Reagovat

Šaty s Paříže...ach...promiň musela jsem to poznamenat,prostě mě to zaujalo na celé kapitole nejvíc. A hned po tom asi ta košile. To bylo sladké.
Jo a vím, že by měmělo nejvíc zaujmout to s Oprah, ale ne. Byly to šaty.

13 KaŤule KaŤule | 20. června 2012 v 21:41 | Reagovat

TAK JSTE PI*E NEBO CO?!?! STRAŠNĚ JSTE POTĚŠILI KOMENTAMA TEDA!!! SAKRA NESPAMUJTE TU POVÍDKU NEBO SI VÁS NAJDU A ... !!!!!! GRRRRR!! STE UPLNĚ VYPATLANÝ!! NEMYSLÍTE SI TO??!?!?!? CHUDÁK ..

Baruniee ... nádhera .. nemyslím že je to krátký, ale supr .. postavy, děj, dárky, zápletky .. boží .. nádhera .. a ze spamerek si nic ndělej .. sou to zkurve*ý čůzy co nemají nic na práci (promiň za vulgaritu ale jsem na ně nehorázně nasra*á)

14 Annie Annie | 8. července 2012 v 12:52 | Reagovat

tak jsem právě jedním hltem přečetla všechny povídky!!!! je to naprosto ale naprosto naprosto úúúžasný!! :)))) a už se moc těšim na další díl! :)

15 Verča Verča | 11. července 2012 v 14:15 | Reagovat

Achhh ♥ úplně úžasné .. doufám že nový díl bude co nejdřív :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama