It's Hard to Tell - 18. díl

4. června 2012 v 15:57 | Barunie. |  It's Hard to Tell
Title: It's Hard to Tell
By: Barunie
Part: 18.

Poznámka autorky: Já vím, není to fér, že přijdu, přidám si svojí povídku a na ostatní se vykašlu. Já jen, že mám dost své práce a chtěla jsem holkám usnadnit práci. Proto to přidávám sama a na mail se ani nekouknu. Zase bych se tu zdržela x let a to vážně nepotřebuji. Omlouvám se a doufám, že se nezlobíte také za dobu, co jste na novou kapitolu museli/y čekat. :))


Pomalu jsem se flákala cestou, kterou zmizela Denise. Věděla jsem, že se z té skupinky prostě nedostane. Nemělo cenu čekat, protože by se stejně ke mně neznal. Bylo mi to jasné, aniž bych byla slavná.

"Ježiš, otoč se, naběhni tam a probojuj se k němu, Robin!" zaslechla jsem naléhavý šepot.

"Liame?" vyhrkla jsem.

"Bože, to je kráva!" promluvil jakýsi tmavší kluk s vyholenými nagelovanými vlasy. Ve chvíli, kdy jsem mu chtěla pomalu, jasně a zřetelně od plic říct, co mi může, se ozval malý blonďák. Fajn, byl vyšší než já, ale stejně.

"Mlčte, kluci."
"Co tu děláte?" zmohla jsem se na otázku.

"Šmírujeme!" vyhrkl hnědovlasý asi osmnáctiletý nebo devatenáctiletý kluk s proužkovaným trikem a kšandami.

"Nemůžeš někdy zapírat?" stěžoval si opět ten černovlasý.

"Nekřičte tolik!" zvýšil hlas Liam.

"Nevím, kdo křičí!" poznamenal blonďák.

"Ticho, všichni!" okřikla je Denise. Na její pokyn všichni doopravdy zmlkli.

"Dobře, co mám asi jako dělat?" zavrčela jsem.

"To kdybychom věděli!" pokrčil rameny blonďák.

"Mimochodem, proč se schováváte v tom křoví?" napadla mě opravdu pitomá otázka.

"Fanynky. Otravovaly by nás při šmírování…" ozval se znovu ten proužkovatý.

"Šmírování podepisování se Harryho Stylese?" zamumlala jsem rozčileně a zařvala na celý Londýn podrazáckou větu.

"O můj bože, LIAM PAYNE!"

Pak jsem jen zaslechla řádné klení nagelovance a rozhodla se vzít nohy na ramena. Myslela jsem, že to bude jako v L.A. Vždycky jsem trefila domů, ale tady jsem sotva dokázala dojít k Picadilly Cirkus. Nevěděla jsem, kudy se mám dát potom, takže jsem se rozhodla nasednout na metro. Špatně, Robin, špatně.


Po nekonečném bloudění londýnskými uličkami jsem musela uznat jednu věc - ztratila jsem se. Byla jsem strašně paličatá, jako táta, a nedokázala jsem připustit, že se někde stala chyba.

Vytáhla jsem mobil a vytočila otcovo číslo. Nikdo se po mě nesháněl, připadalo mi to zvláštní.

Po krátkém rozhovoru, jakže se to vlastně on má a jak se mám já, jsem se odhodlala mu to přiznat.

"Noo… tati, já se ztratila…"

"Cože jsi udělala?!"
"Ztratila se…?" nechápala jsem jeho tón hlasu. Jako kdybych se chtěla ztratit! Řekla jsem mu ulici a číslo domu, kde jsem stála, a zaslechla, jak slibuje, že brzo u mě budou.

Vůbec se mi nezamlouvala představa, že budu tvrdnout hodinu, možná dvě, v naprosto cizím městě bez možnosti se kamkoli přesunout.

Vyšvihla jsem se na zídku, u které jsem stála. Každá minuta se zdála být delší, než ve skutečnosti byla. Chvíli jsem si hrála s mobilem, nic jiného jsem totiž vlastně dělat nemohla, leda že bych si s americkými dolary chtěla hrát na schovku. Ve chvíli, kdy mi zbývalo do zavraždění jednoho prasete jen kousíček, mobil zavibroval. Kdosi mě rušil při zabíjení prasat. Hodlala jsem zjistit, kdo se tolik prohřešil.

"Kam jsi zmizela?" přečetla jsem bez dechu. Harry. Do Narnie, asi!

"Pryč," odepsala jsem rychle a bez přemýšlení.

"Čekal jsem."

"Já čekala dýl."

"Kde jsi? Kam mám za tebou dojet?"

Chtěla jsem vidět jeho výraz. Tvářil se jako ten kluk, kterého jsem viděla před Londýnským okem to odpoledne?

"To právě nevím."

"Slyšel jsem, že jsi nechala kluky v reji fanynek a sama se rozjela někam po Londýně."

"Nevím, kde jsem."

Opakovala jsem to už potřetí a on nedal pokoj. Postupně mě donutil mu říct, kde přesně se nacházím. Tedy, doufala jsem, že mu ulice bude stačit.

Přeci jen tu bydlel a mohl se sem doplácat rychleji než naši.

A taky že jo. Neuplynula ani čtvrt hodina a přede mnou zastavilo černé auto, odkud vystoupil Harry. Bílé tričko obepínalo jeho tělo, které jsem měla tu čest vidět obnažené. Vsadím se, že by mi za to jeho fanynky utrhly hlavu.

"Ahoj," řekl prostě. Ten úsměv mu zůstal, ale já cítila určitou nadřazenost. Tentokrát jsme byli na jeho půdě a on byl slavná hvězda. Jak moc se mohl změnit?

"Ahoj," pípla jsem.

"Nastup," nařídil mi a já se zamračila. Co si to dovoluje? "Nebo tu hodláš zůstat, Robin?"

Nic jsem neřekla a nastoupila do Range Roveru na místo spolujezdce.
"Bože, co to je?" zaklela jsem.

"Co myslíš? Auto," blýskl po mě úsměvem.

"Sedím na špatné straně," upozornila jsem ho.

"Chceš řídit?" pozvedl obočí.

A v tu chvíli mi to docvaklo. Samozřejmě, Angličané řídili na druhé straně, jak to, že jsem si toho nevšimla, když jsme jeli z letiště?

"Ne, nemám řidičák."

"Zapni se, nechci pak nést následky, pokud by se stala nějaká nehoda."

Sepnula jsem rty do úzké čárky, zapnula jsem přes sebe bezpečnostní pás a vytáhla mobil.

"Co to děláš?" uslyšela jsem náznak arogance. Myslela jsem, že tohle máme už za sebou.

"Rodiče by možná nemuseli bloudit po Londýně," donutila jsem se k odpovědi a vytočila matčino číslo. Vzala mi to prakticky okamžitě.

"Ne, neboj se, mami, jsem s Harrym… ano, skutečně pro mě už nemusíte… fajn, sejdeme se doma… ahoj."

"Co říkala?" zeptal se jen tak mimochodem.

"Odvezeš mě domů?" vyhrkla jsem rychle.

"Kde bydlíš?"

"Víš, kde bydlí Denise?"
"Proč bych to neměl vědět?"

"Tak víš to nebo ne?"

"Tohle k ničemu nevede," povzdechl si, "Takže bydlíš u Denise."

Přikývla jsem. Začala jsem v něm poznávat toho kluka z… bylo to jen pár dnů, co jsme se neviděli.
 

24 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Christ Christ | Web | 4. června 2012 v 16:25 | Reagovat

Takový krátký díl po tak dlouhé době? Pche! :D Je už to tak dlouho, že vůbec nevím o co tam jde, takže raději počkám na další díl :D :)

2 lucy s. lucy s. | E-mail | 4. června 2012 v 16:38 | Reagovat

super díl už se těším na další......a holky nemohly byjste dopsat příběh BEFORE????

3 Barunie. Barunie. | Web | 4. června 2012 v 16:48 | Reagovat

[1]: Krátký díl? Tse! :D Další snad bude brzy. :) :D

4 Lexi Lexi | Web | 4. června 2012 v 17:43 | Reagovat

parádaa :D piš Barunie, piš!! :D potřebuju znát pokračování!! uaaa úžasný! :)

5 A A | 4. června 2012 v 17:49 | Reagovat

Nádheraaaaa

6 Lotte Lotte | Web | 4. června 2012 v 18:12 | Reagovat

Hele jen bych se chtěla zeptat,jestli je ta holka na tom obrázku Megan Nicole?

7 Star Star | 4. června 2012 v 18:31 | Reagovat

Tak strašně moc jsem se těšila na další a jsem mooooc rada že jsi ho přidala je užasnej jako vždy.. Opět se zase těšim na další.. :)

8 xxx xxx | 4. června 2012 v 18:51 | Reagovat

konečně další , super, doufám, že brzo přidáš další....taky si myslím, že je to Megan..:)

9 Barunie Barunie | Web | 4. června 2012 v 19:00 | Reagovat

[6]: Ano, skutečně je to Megan Nicole :)

10 kiki kiki | 4. června 2012 v 19:06 | Reagovat

Paráda...těším se na další :D

11 *Baruš* *Baruš* | 4. června 2012 v 19:16 | Reagovat

Doufám že bude brzo pokračování... :)

12 Baruzz Baruzz | Web | 4. června 2012 v 19:18 | Reagovat

Ja na to každý den čekám a když se konečně dočkám, vím toho prakticky míň než předtím .. Máš talent tak prosím piš, poslední dobou jsi asi hodně vytížená, a já to chápu, ale tvoje ffky mi chybí :)

13 W* W* | Web | 4. června 2012 v 19:30 | Reagovat

Sakra holka ty mě tak moc vytáčíš...! Já na to čekám už takovou dobu a zase vím prd, pohni s pokráčkem jinak tě roztrhám! :D

14 harry-ff harry-ff | Web | 4. června 2012 v 20:59 | Reagovat

Právě můžu říct, že jsem se zamilovala. Do tvé povídky samozřejmě. Honem,rychle,šupitopresto další díl ! :D

15 lucy S. lucy S. | E-mail | 5. června 2012 v 19:00 | Reagovat

nemohly byjste dopsat příběh BEFORE????

16 thinbeautiful thinbeautiful | Web | 6. června 2012 v 22:05 | Reagovat

Wow! :D To je ta nejbožejší povídka ;)

17 Zee Zee | Web | 10. června 2012 v 13:28 | Reagovat

Šup, šup, šup! Prej že brzo! Pche! :D Jako vždy, nádhera, až na tu délku. :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama