It's Hard to Tell - 9.DÍL

19. března 2012 v 18:05 |  It's Hard to Tell
Title: It's Hard to Tell
By: Barunie
Part: 9.

Když si to tak zpětně uvědomuji, bylo fajn se konečně cítit jako normální holka, která má kamaráda. Nezáleželo na tom, co jsme byli a stejně jsme si rozuměli. To odpoledne jsme totiž šli a oba si koupili naše oblíbené příchutě milkshaků. A protože jsem brzo poznala, že Harry je blázen, s těmi osmi kelímky jsme se nejdřív táhli na naše místo a pak posazení na písku upíjeli.
"Dej mi ochutnat banán!" Harry se začal sápat po jednom z mých kelímků, ale já ho okamžitě přes ruku plácla.
"Ne, to je moje!"
Jenže Harry se nehodlal vzdát. Držela jsem kelímek oběma rukama pevně a on jejich stisk ještě znásobil. Vlastně nevím, jak se mu to povedlo, jen jsem se na kelímek podívala a oči mi zaslepila světle žlutá sladká hmota. Uslyšela jsem Harryho smích a okamžitě si oči začala utírat hřbetem ruky.
"Ty jeden mrňavej..." začala jsem potichu nadávat, druhou rukou jsem odstranila uzávěr z jiného kelímku a jeho obsah zmáčel jeho tělo. To byl signál k obrovské milkshakeové válce. Měli jsme jediné štěstí, že jsme se předtím svlékli do plavek.
"A pití je v háji!" zhodnotil naši situaci v jedné větě. Podívala jsem se na své břicho, kde se smíchávala podivná břečka ze zelené, rudé a bílé barvy.
"Můžeme se utěšovat tím, že jsme sladcí!" rozesmál se. Stačila mi chvilka a už jsem se spolu s ním válela po zemi.
"Takhle ale nikam nepůjdu!" podívala jsem se na zasychající… něco na mém těle.
"Počkej, tohle ne!" zavýskla jsem, jakmile si mě přehodil přes rameno. Mohla jsem mu jen bušit na záda, ale to už se rozeběhl do moře.
"Zatraceně, Harry!"
"Koupel!" zavýskl a směle pokračoval do vody. Sprška mi přistála v otevřené puse, takže jsem okamžitě pocítila chuť soli.
"Harolde!" vyjekla jsem. Z ramene si mě převzal do náručí a usmíval se jako pitomec. Já sebou šila ve snaze se mu vykroutit. V další chvíli jsem ucítila, že mě pustil, samozřejmě jsem s sebou plácla do moře a nos i pusu mi zaplavila voda. Rychle jsem vyplavala na vzduch a začala kašlat. Bylo mi naprosto jedno, co si o mě pomyslí, a rychle jsem se vyhrabala na písek.
"Robin!" uslyšela jsem jeho volání. Pokračovala jsem ve sbírání svých věcí. Ani jsem nevěděla, proč se zlobím, prostě jsem měla vztek.
"Proč jsi naštvaná?" položil mi ruku na rameno.
"Nech mě být!" zavrčela jsem.
"Robin!" obrátil si mě čelem k sobě. "Co jsem udělal?"
"Hodil jsi mě do moře!"
"To je takový prohřešek?" protočil oči. Do háje, bylo to tu zase. Ty zatraceně krásný oči, do kterých člověk prostě musel zírat.
"Ne."
"Tak co se děje?" nechápal. Opravdu, v té chvíli jsem si uvědomila, že jsem své chování taky totálně nepochopila. Určitě jsem vypadala strašně hloupě, naštvaně a… naprosto jsem nevnímala, co mi Harry říká.
"…mi to říkat, jen bych rád věděl, zda se něco neděje."
"Co?"
"Ehm. Nic."
"Prosím, zopakuj to."
"Nemusíš mi to říkat, jen bych rád věděl, zda se něco neděje," nasadil smutný obličej. Kolik holek mu už takhle vylilo svoje srdce?
"Blbý vzpomínky," odpověděla jsem stylem, že to rozhodně dál rozebírat nechci.
"Kluk? Nějakej pitomec, že jo?"
A do háje. Víc jsem si neřekla. Rozpačitě jsem kývla. Ucítila jsem, jak mě pohladil hřbetem ruky po tváři a pak se odtáhl. Okamžitě jsem odvrátila pohled a sedla jsem si do písku. Mokrá zadnice mě absolutně nezajímala.
Nastala chvíle opravdu divného ticha.
"Chodila jsem s ním minulý rok," nedokázala jsem uvěřit, že jsem to skutečně řekla.
"Takže bejvalej."
"Jo. Po tom začal chodit s Oprah."
"Proto se nenávidíte?" zeptal se. Nenaléhal, vyčkával, až se vymáčknu sama.
"Nejen kvůli tomu."
"Robin, nemusíš mi to říkat!" znovu mi připomněl. Podívala jsem se na něj a usmála jsem se.
"Myslím, že dost bylo mlčení!" pokrčila jsem rameny.

Bylo to, jako kdybych byla zpátky v tom osudném dnu. Ten den, co mi převrátil celý život naruby. Jako kdybych znovu naklonila hlavu na stranu a tam viděla moji tenkrát nejlepší kamarádku. Jako kdybych opět naivně kývla a ruku v ruce se s ní rozeběhla k více lidem ze školy. Jako kdybych opět vzala flašku vodky do ruky a říkala, že nejsem slušná holka. Jako kdybych se opět zadívala na Oprah s naprostou oddaností kamarádské lásky…
 

25 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 hanča hanča | 19. března 2012 v 18:10 | Reagovat

Už jsem se jí nemohla dočkat! Jedna z nejlepších! :)

2 Dadusha Dulce Dadusha Dulce | Web | 19. března 2012 v 18:36 | Reagovat

Páni, strašne sa mi páči to tajomstvo, ktoré si so sebou táto poviedka ťahá. Roí ju to výnimočnou. No a Harry, to je teda teľa :D Ale milujem to na ňom. A áno, máš talent :)

3 Lady WeroniQue ♥ Lady WeroniQue ♥ | Web | 19. března 2012 v 19:12 | Reagovat

Wow! skvělí! doufám že tu pokračování bude brzy ;)*

4 Star Star | 19. března 2012 v 20:00 | Reagovat

Jeee strašně mě zajímá ten její příběh.. a jsem zvědavá jestli Harry řekne o sobě.. :-) neskutečně se těším na další pokračování..! ;)

5 Vendy Vendy | 19. března 2012 v 21:21 | Reagovat

Wow super ! :) nemůžu se dočkat dalšího dílu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama