It!s Hard to Tell - 5.DÍL

1. března 2012 v 19:08 |  It's Hard to Tell
Title: It's Hard to Tell
By: Barunie
Part: 5.

"Už se to nese!" ozvalo se od dveří, měla jsem sotva půl hodiny. Postavil před Harryho jeho kung pao a dva koláčky štěstí, mě jen tu kolu a nudle. Sám si k nám přisedl s obrovskou miskou kari rýže.
"Obžero!" zasmál se Harry.
"Ty máš, co říkat!" ukázal na nálož jídla před ním. Já se potichu začala cpát, ale hltala jsem. Jinak to neumím.
"Takže, jakže jsi říkala, že se jmenuješ?" obrátil se na mě Lee.
"Robin, Robin Johnsonová."
"Těší mě, jsem Lee Chien. Jsi odtud?"
"Žiju tu odmalička, takže jsem odtud. Tebe je asi zbytečný se ptát, když tu máte restauraci!"
Harry celou dobu jen poslouchat a jedl. Pořád jsem přemýšlela, odkud je. Měl zvláštní přízvuk, evidentně tu byl jen na dovolené a znal to tu strašně dobře. Ale kde žije?
"Kam chodíš na školu?" pořád se Lee vyptával.
"Velká Británie!" vykřikla jsem s pochopením.
"Co s Británií? To je škola?" podíval se na mě zmateně čínský kamarád.
"Jsi z Velké Británie, že jo?" zadívala jsem se na Harryho. Ten po chvíli nejistě přikývl. Oba dva na mě chvíli zírali. "Co? Mě bylo divný, proč mluví tak zvláštně a přitom angličtinu ovládá dokonale!"
"Ehm… díky," vyrazil ze sebe po chvíli a Lee se začal blbě pochechtávat.
"Ptám se znovu - kam chodíš na školu?" zopakoval Lee.
"Na uměleckou."
"Kecáš! Já taky! Zpíváš? Hraješ?"
"Maluju."
"Aha…Já hraju na housle, byla jsi někdy na Akademii?"
"Akademii?"
"Představení hudební a herecké části umělecký," objasnil mi Lee. Naše škola totiž byla rozdělena na dvě části - hudební (což obsahovalo hereckou, taneční a hudební obory) a tzv. zbytek, kam jsem patřila já, mimo malířské, tam taky byla spisovatelská a ještě něco, což jsem si dodneška nezapamatovala.
"Ještě jsem si nenašla čas, abych tam zašla."
"Děláš si srandu? Je to největší událost umělecký!"
"Největší událost umělecký pro ty vyvolené," kousavě jsem odpověděla.
"Jak to myslíš?"
"Řekněme, že ředitel raději dává peníze na hudební oddělení než na zbytek."
"To se ti zdá!"
"Stejně je nemám ráda," pokrčila jsem rameny.
"Koho? Hudebníky?"
"Mluvím o těch namyšlených zpěvačkách. A vůbec, nemám v lásce ani rychlokvašky!"
"Rychlokvašky?" podivil se Harry. Po dlouhé době promluvil.
"To v Británii nemáte? Takové ty stupidní soutěže, kam zpěvačky přijdou, zazpívají, celý národ je z nich paf a nakonec za pár let či měsíců upadnou v zapomnění…" zmlkla jsem, až když jsem si všimla, že po sobě hodili významný pohled.
"Řekla jsem něco špatně?"
"Ne," zavrtěl Harry hlavou. Zkoumavě jsem se na ně podívala, ale oba se opět začali cpát a chovali se jako normální kluci. Nimrala jsem se v jídle a pak jsem se koukla na hodinky.
"Bože! Za pět minut tam mám být!" vykřikla jsem a už jsem se řítila z číny. Prolétla jsem dveřmi, na kterých zazvonil nějaký zvoneček, a utíkala jsem uličkami. Vzápětí jsem za sebou zaslechla dusot a vedle mě běžel Harry.
"Bože, myslela jsem," začala jsem funět, "Že když mě do tohohle maléru dostaneš, budeš mít trochu slušnosti a nebudeš mě pronásledovat!"
"Promiň, musím si hlídat košili."
"Domluvili jsme se, že ti ji vrátím zítra!"
Myslela jsem na to, jak moc nenávidím běh. Jak moc nenávidím pozdní příchody. A jak moc nenávidím náhodná setkání, která vám zničí tričko a navíc vám do cesty přimotá praštěnýho kluka, který vás pořád pronásleduje. Argh!
Přiběhli jsme na pláž, rozhlédla jsem se a rozeběhla se k práci. Těsně před dveřmi jsem se zastavila a v tu chvíli do mě narazil ten zatracenej...Harry. Podívala jsem se na hodinky, ale to už jsem byla čapnuta za rameno a vtažena dovnitř.
"Pozdě!" zavrčel mi do ucha Jason.
"Omlouvám se, byla jsem daleko a nesledovala čas!" vykoktala jsem zmateně.
"Ještě jednou a poletíš!" řekl a pustil mě.
"Jsem tu první den!" vyhrkla jsem naštvaně.
"To tě neomlouvá!" vyštěkl. Zamračila jsem se a věnovala se práci. V tu chvíli jsem s tím chtěla seknout.

***

"Jsi tady včas!" řekla jsem, když jsem spatřila Harryho před vedlejším vchodem.
"Já vždycky!"
"Kromě polední pauzy!" nechtěně jsem zase nasadila sarkastický tón. Chvíli se na mě arogantně díval, ale pak se zazubil.
"Za včerejšek se omlouvám, ale musíš uznat, že to byla hlavně vina Leeho!"
Hodila jsem mu do ruky košili.
"Díky moc!" donutila jsem se usmát a zase jsem kolem něj proklouzla.
"Johnsonová, kam si myslíš, že jdeš?"
"To bylo poprvé a naposled, co jsi mě oslovil příjmením!" otočila jsem se na něj.
"Pojď se vykoupat! Pláž máš před nosem a nevyužiješ ji!" zasmál se.
"Musím na oběd!"
Na mou odpověď mi před oči strčil pytlík a já ho otevřela. Byly v něm nuggety a hranolky od McDonnald's.
"Jíš to?"
"Samozřejmě, že to jím. Počkat, ty jsi to měl naplánovaný!"
"Pojď, znám jedno úžasné místo!"
"Mám hodinu, Harry! A nemůžu přijít pozdě!"
"Stihneš to!"
"To jsi říkal včera taky!"
"Ale dneska přísahám, že to stihneš! Sázka?"
"Klidně, pokud bude o dvacet dolarů!"
"Výborně, stejně se ve vašich penězích nevyznám!"
"Fajn," usmála jsem se a vydala se za ním.
"Ale nebudeš schválně zdržovat!"
"Já si to místo chci udržet!"
Pitomec se znovu rozeběhnul a já pochopitelně za ním. Běželi jsme asi deset minut a nakonec jsme se objevili v malé zátoce. Bylo to tam kouzelné, vůbec jsem netušila, že něco takového vůbec u pláže je.
Harry doběhl a okamžitě si sundal triko, potom se rozeběhl do vody. Nedalo mi to a i já jsem přebytečné kusy oblečení rychle shodila a utíkala do vody za ním.
 

24 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Andy Ryan♥ Andy Ryan♥ | Web | 1. března 2012 v 19:27 | Reagovat

Ten konec jak běží do vody je úžasný B! Stejně jako zbytek kapitoly, jsi skvělá! ;)

2 Dadusha Dulce Dadusha Dulce | Web | 1. března 2012 v 19:51 | Reagovat

Wow, skvelé ako vždy! Opakujem, Barunie má talent. Jedna z najlepších poviedok.

Btw: Kedy bude Let me be your melody?

3 Veny Veny | 1. března 2012 v 19:55 | Reagovat

Wow, těším se na další :)

4 onedirection-ff onedirection-ff | 1. března 2012 v 19:57 | Reagovat

[2]: ahoj, asi v sobotu :)) přednastavím hodně článků, ptž nebudu celý den doma :)

5 tessie tessie | 1. března 2012 v 21:11 | Reagovat

wow super..... další

6 pepá pepá | 2. března 2012 v 9:32 | Reagovat

skvelééééééé !! :)

7 Zee Zee | Web | 2. března 2012 v 11:06 | Reagovat

Wáu... >Rychlokvaška< To mě dostalo :DD Chudák Harry, jak se mohl asi cítit? Ty seš zlá :DD Ale povídka je tím ještě úžasnější :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama