It's Hard to Tell - 10.DÍL

25. března 2012 v 18:34 |  It's Hard to Tell
Title: It's Hard to Tell
By: Barunie
Part: 10.



"Děláš si ze mě srandu?" byla Harryho první reakce. Zavrtěla jsem hlavou v gestu poraženého.
"Ti pitomci to všechno hodili na tebe a tebe málem vylili ze školy?" nedokázal tomu uvěřit. Jeho výraz se podobal tomu mému před rokem, tedy spíše na konci června.

… uslyšela jsem zahoukání alarmu auta. Kde se tu sakra objevilo auto? Celý svět se mi motal, netušila jsem, že jsem toho měla tolik. Probraly mě až majáčky policejního auta. Periferním viděním jsem zahlédla Oprah, jak se líbá s mým klukem a následně spolu zmizeli. Zdrhli a nechali mě v té kaši samotnou. Neměla jsem kam utéct, tak jsem jen stála a čekala, až mě chytnou. Stejně bych v tom stavu daleko neutekla…

…řešilo se to přes sociálku a já měla jediné štěstí, že jsem nevyletěla ze školy. Tu šanci na umělecké jsem si nemohla dovolit ztratit. Bylo to moje vysvobození od ekonomické školy, kam mě chtěli rodiče šoupnout, když bratr zmizel do Argentiny. Měla jsem zpřísněný dohled a matka i otec se ve mně podle jejich slov strašně zklamali…

…po týdnu v "karanténě" jsem opět přišla do školy. Všichni se na mě začali dívat skrz prsty. Nevím jak, ale provalilo se, že se mnou na pláži byla Oprah a nyní můj bývalý Patrick, a samozřejmě další lidi, ale přísahám, já je nepráskla. Bohužel mi to nikdo nevěřil. Byla jsem práskačka. Začali mě přehlížet, jen pár holek, se kterými jsem se nikdy dřív nebavila, protože zkrátka byly "divné", se mě zastávalo. Díky tomu průseru jsem poznala, kdo opravdu stojí za to, kdo se proti vám neobrátí. Komu můžete říkat opravdový přátelé…

…Patrick začal chodit s Oprah, která se od té doby…změnila. Při každé příležitosti mi dávala najevo, že jsem něco níž. Takovou jsem ji neznala. A také jsem se nemohla ohradit, ještě bych na krku měla šikanu, po tom jsem opravdu netoužila. Evelyn naopak tvrdými slovy nešetřila, kdybych ji párkrát nezarazila, už by Oprah měla štětec vražený v hlavě…

…a já dál snášela posměšky spolužáků a majitel auta, které moji opilí ex-kamarádi zdemolovali, si vymohl, že opravu nahradím. Rodiče z toho nebyli nadšení a rozhodli, že si dáme splátkový kalendář. Tudíž jsem jak pitomec po škole chodila prodávat do centra Los Angeles do jednoho krámku se svatebními šaty. Jenže pak obchůdek zavřeli a mě nezbývalo nic jiného, než přes prázdniny pracovat v baru, odkud mě vyrazili. Můj příběh byl venku.


Chvíle ticha se protahovala. Cítila jsem se z toho nesvá. Čekala jsem na další reakci a doufala jsem, že to nebude něco jako "Ono se to vyřeší!" nebo "Ty za to nemůžeš!" nebo "Určitě to tak nemysleli!"
"Pojď!" Harry vstal a natáhl ke mně ruku.
"Kam?" podívala jsem se na něj. Měl ve tváři výraz, který jsem nedokázala vyčíst. Vážně bych si tu empatii někdy mohla procvičit!
"Uvidíš!" usmál se a já přijala jeho ruku.
"Nebude ti vadit, když si skočím domů? Ráda bych si tam dala věci…"
"Vůbec, stejně jsem chtěl zajít do hotelu."
"Mám se převléknout?" zeptala jsem se. Nechtěla jsem vypadat hloupě, ale sakra, když nevím, co si vzít na sebe?
"Asi by to bylo lepší!" hodil po mě jeden z jeho úsměvů, ten, který by každé holce roztřásl kolena, a vytáhl mě na nohy. Rozešli jsme se na pláži a on si okamžitě nandal černé sluneční brýle. Ne že by mě překvapilo.

Jakmile jsem přiběhla domů, rozrazila jsem skříň a začala štrachat, co bych si mohla vzít. Oblékla jsem si černé legíny, přes které jsem si vzala béžové volné tričko ze slaboučké látky s tříčtvrtečními rukávy a gumou v oblasti pasu, takže podtrhovalo štíhlou linii. Tričko zdobily malé tmavohnědé vzory, které připomínaly siluety vlaštovek. Na nohy jsem si nazula bílé balerínky s černou lakovanou špičkou a malou černou mašlí na ní.
S botami mi pak perfektně ladila bílá kožená kabelka ve stylu 60 let s černým lemováním. Ani netuším, proč jsem si vzala zrovna tohle a ani proč jsem se po sto padesáti letech znovu namalovala, jako kdybych šla někam na důležitou událost. Vlasy jsem nechala volně rozpuštěné, jen jsem je trochu… naobjemovala. Ano, to slovo neexistuje, ale Evelyn ho používala opravdu často.
"Kam se chystáš?" oslovila mě máma, jakmile jsem seběhla po schodech dolů.
"Jestli mi to dovolíš, ráda bych šla…s kamarádkou ven!" zalhala jsem jí. Zrovna vyndávala pekáč s nějakým masem z trouby. Páni, máma vaří.
"Stejně jsem tě chtěla… požádat, jestli bys nemohla vypadnout z baráku. Potřebuju…chci udělat hezký večer s tvým otcem."
Zazubila jsem se a mrkla na ni. Tak to je povedený. Moje matka a můj otec mě vystrnadí z domu, jen aby si mohli udělat hezký večer. Takže můj návrat bude jen plížení se do domu, nerozhlížení se napravo nalevo a s trochou štěstí neuvidím ani kousek jejich "hezkého večera".
"Jasně, užijte si to!" řekla jsem s jistou ironií v hlase. "Sakra, mami, tobě to nějak sluší!"
Prohlédla jsem si ji pořádně. Blonďaté vlasy úhledně sčesané na stranu, jemné linky, které podtrhovaly její obrovské modré oči a rtěnka. Na sobě měla takové krásné tmavě modré šaty, které jsem na ní viděla naposledy asi před dvěma lety.
"Děkuju!" uculila se. Zavrtěla jsem hlavou.
"V kolik se mám vrátit? Abych vás nerušila!" neudržela jsem zachichotání. Máma mě zpražila jedním pohledem a pak se podívala na hodinky.
"Je sedm…ve dvanáct?" navrhla. Automaticky jsem kývla hlavou a odešla.

"Páni, sluší ti to!" zhodnotil Harry moji snahu. Byla jsem si jistá, že co nevidět si budu balerínky sundávat a vysypávat písek.
"Díky, kam vůbec razíme?"
Neodpověděl a jen mě vzal za ruku. Asi věděl, jak budu reagovat, protože jsem se chvíli po tom zapřela o písek a odmítala jít dál.
"Ne-e. Tam mě nedostaneš!"



 

22 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 miska382000 miska382000 | 25. března 2012 v 20:13 | Reagovat

OOO super rychle další jsem zvědavá ka jdou.

2 Cookies Cookies | Web | 25. března 2012 v 21:14 | Reagovat

Úžasný! :))

3 Kiki ;] Kiki ;] | 25. března 2012 v 22:07 | Reagovat

Krásný..;)

4 Vendy Vendy | 25. března 2012 v 22:43 | Reagovat

Super :)

5 Dadusha Dulce Dadusha Dulce | Web | 26. března 2012 v 15:44 | Reagovat

Páni, konečne sme rozuzlili to veľké tajomstvo... Poriadna dráma, to ti teda píš. Si geniálna autorka! Chcem pokračovanie, myslím to vážne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama