It's Hard to Tell - 4.DÍL

28. února 2012 v 19:19 |  It's Hard to Tell

Title: It's Hard to Tell
By: Barunie
Part: 4.

Zase ten kluk. Okamžitě jsem před sebe strčila Leesh před sebe a otočila jsem se k nějakému stroji. Zaslechla jsem jen, že si objednává borůvkové smoothie. Pak jsem se opět lekla, protože mi někdo poklepal na rameno. Jason. Vedoucí zaměstnanec.
"Johnsonová? Máš polední pauzu!" oznámil mi přísným hlasem.
"Vážně? Fajn. Za hodinu tu budu."
Vylétla jsem ze dveří jako neřízená střela. A to se mi stalo osudným. Vzápětí jsem totiž na tričku měla obrovský fialový flek a opět jsem dostala neskutečný vztek.
"Nemůžeš dávat pozor, sakra?!" zasyčela jsem a vzhlédla jsem k viníkovi. První, co jsem viděla, byly úžasné zelené oči. Nedokázala jsem uvěřit, že takový odstín vůbec existuje.
"Ty jsi do mě vrazila jako parní válec!" ohradil se překvapivě nízko posazeným hlasem (btw. http://www.youtube.com/watch?feature=fvwp&NR=1&v=qx89AEBxYgw). Nic jiného jsem ani nečekala. Byla to sice pravda, ale to já měla chodit celý den ve špinavém tričku. Neříkala jsem nic a raději se podívala na triko. Zahanbeně, aby viděl, že je mi to 'líto'. Já vím, přetvařovala jsem se, ale co?
"Hej, co je?"
"Úterý," zase jsem se na něj podívala. Hnědé kudrnaté vlasy, ty božské zelené oči a podivný výraz ve tváři.
"Dobrá, tak co se děje? Ty se nemáš, kde převlíknout nebo co?" zkusil to podruhé.
"Vlastně nemám spíš čas."
"Ty tu pracuješ!" pochopil vzápětí, jemně mě vzal za loket a začal někam táhnout.
"Co děláš?" vyhrkla jsem.
"Vážně to potřebuješ vysvětlit předem?" zeptal se a asi to pochopil z mého výrazu ve tváři. "Dobrá, věř mi, že tě nehodlám napadnout, unést, okrást, zneužít nebo cokoli jiného!"
"Zneužít?"
"Dobře, tak to provedeme tady!" pobaveně se na mě podíval a začal si rozepínat košili.
"Bože, co to děláš?" vyjekla jsem. Několik lidí se na nás podívalo, odfrklo si a pak se zase věnovali svým záležitostem.
"Nemůžeš chodit s obrovským flekem na triku!" protočil oči.
"Jo takhle. Děkuju, ale nějak to zvládnu!"
To už mi ale vnutil do ruky jeho košili. Rozčileně jsem si povzdechla, sundala triko a začala zapínat jeho košili. Samozřejmě jsem pod trikem měla plavky. Jinak bych to neudělala.
"Proč jsi tak spěchala?" zeptal se mě. Už se měl ten arogantní tón.
"Pokud ti jde o to smoothie…" řekla jsem a zaplula zpátky do baru.
"Leesh, potřebuju borůvkové smoothie, hned!" zašeptala jsem spolupracovnici.
"Zaplatíš si to sama?"
Okamžitě jsem jí podala bankovku a ona mi nápoj připravila. Jakmile jsem měla kelímek, dala jsem si pozor, abych do nikoho nevrazila a podala to neznámému.
"Já to ale nechtěl!" uchechtl se.
"Ber a nemel!" zamračila jsem se. Překvapivě mě poslechl, trochu upil a pak se usmál. Chvíli jsem na něj rozpačitě koukala a pak jsem natáhla ruku.
"Robin. Až mě tu budeš zítra hledat kvůli té košili."
"Robin?" přijal moji ruku a jemně s ní zatřásl.
"Jo, Robin."
"Ehm… Harry."
"Zítra touhle dobou si tu košili vyzvedni!" znovu jsem se mu zadívala do očí a pak jsem kolem něj proklouzla. Chtěla jsem jít na oběd, tedy spíše si něco jít koupit do nedaleké pekárny. Ale opět jsem byla zachycena.
"Ty teď máš oběd, že jo?"
"Ještě nemám. Zatím nejím, jestli sis nevšiml!" ušklíbla jsem se. Nechtěla jsem na něj být zlá, ale opravdu mě dopaloval.
"Právě proto jsem se tě chtěl zeptat, jestli bys nešla se mnou do číny. Za hodinku budeš zpátky, slibuji!" zase se na mě zadíval. Po chvíli váhání jsem přikývla.
"Ale je ti jasné, že je to jen kvůli té košili, že jo?"
"Totálně jasné! Půjdeme?" zasmál se. Neochotně jsem se vydala za ním. Zatáčel mnoha malými uličkami okraje Los Angeles.
"Stihnu se opravdu vrátit za hodinu?" zeptala jsem se, ale to už vstupoval do nějakého lokálu. Vklouzla jsem za ním a rozhlédla se. Byla to prostorná místnost, stěny krémově béžové s různými čínskými znaky.
"Hej, Lee!" zakřičel Harry na nějakého mladíka, který napjatě sledoval nějaký baseballový zápas.
"Uuu, Harry!" nadskočil leknutím a podíval se na nás. "Zase rodinná dovolená?"
"Gemma a Mike tentokrát nejeli!" pokrčil rameny.
"A co tvoje kariéra?" zeptal se Lee, ale Harrymu okamžitě strčil ruku na pusu.
"Jo v pohodě!" usmál se. "Dobře, takže tebe jsem pozval na oběd, tobě dám tohle a jdeme do zadu!"
Harry Leemu podal smoothie a mě pokynul hlavou, abych šla za ním. Prošli jsme nějakými dveřmi (no, nedá se tomu říkat dveře, když to byl jen oblouk představující dveře, ale co). Vešli jsme do nějakého salónku, což byla menší místnost s podlouhlým stolem a šesti křesílky. Harry se na jedno posadil a já se sesunula naproti něho.
"Co si dáte?" okamžitě se přihnal Lee s takovým tím vtipným bločkem.
"Kung pao, kari rýži a koláček štěstí nebo jak se ty věci s tím vtipným lístečkem uvnitř nazývají!" pak se otočil na mě. "Co si dáš?"
"Když stíhám jen nudle, tak nudle s kuřecím masem!" usmála jsem se na Leeho a pak se otočila k Harrymu.
"Nemáš na nic jiného chuť?" zeptal se mě překvapeně.
"Ne, že bych neměla, ale pamatuješ, co jsem ti říkala?" pozvedla jsem obočí. "A colu poprosím, děkuju."
"Hned to bude!" Lee zase odšmejdil někam jinam.
"Držíš dietu?" vyptával se Harry.
"Jak tě to napadlo? Jasně že ne!"
"Jen nudle?" pořád dokola mumlal.
"Prostě víc nechci!" zpražila jsem ho pohledem. Pořád to bylo divné. On byl do poloviny těla svlečený a Lee se ho na to ani nezeptal! Asi to bylo tím, že v tak horkém počasí chodil nahý každý druhý. Jen já měla tu jeho dlouhou košili.
"Nemusíš se hned rozčilovat."
"Nerozčiluju se!" rezignovaně jsem se na něj podívala.
"Děláš to znovu."
"Hele známe se patnáct minut a ty už víš, jaká jsem?"
"Budeš dost uzavřenej člověk, pravděpodobně holka, která hledá svoje místo na zemi, toho pravého a samozřejmě v jádru budeš milá a vtipná, protože takový už zkrátka tyhle příběhy bývají."
"Co když taková nejsem? Neznáš mě!"
"Můžeš mi vysvětlit, proč jsem zase plácl naprostou blbost?"
"Já nevím, to mi spíš vysvětli ty!"
 

24 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Andy Ryan♥ Andy Ryan♥ | Web | 28. února 2012 v 19:22 | Reagovat

Skvělá kapitola B! Harry je boží! ♥

2 Anička Anička | E-mail | 28. února 2012 v 19:51 | Reagovat

Honeem dalšíí. ÚŽASNÉ!! :))

3 Vendy Vendy | 28. února 2012 v 20:05 | Reagovat

Úžasný díl, nemůžu se dočkat dalšího :)

4 Beat Beat | Web | 28. února 2012 v 20:49 | Reagovat

super :) libí se mi jak se poštuchujou.. :D :)) těším se na další díl.

5 tessie tessie | 28. února 2012 v 21:02 | Reagovat

ježiš to je skvělej díl....ten harry je slůatkej:D

6 Aňul* Aňul* | 28. února 2012 v 21:23 | Reagovat

Super :)!

7 Dadusha Dulce Dadusha Dulce | Web | 28. února 2012 v 21:40 | Reagovat

Úžasné, MILUJEM túto poviedku, spôsob akým Barunie píše je fantastický... Barunie, máš obrovský talent. Bezkonkurenčne.

8 pepá pepá | 1. března 2012 v 10:18 | Reagovat

Ďalšiáá !! :)

9 Zdenka Zdenka | 28. srpna 2012 v 12:39 | Reagovat

Bee! Já z toho tady úplně teču :3 awwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwww :3

10 Kexák Kexák | Web | 19. února 2013 v 19:10 | Reagovat

Aww je to úžasný!:) I love it!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama